Evropské dotace jsou v ČR rozptýleny do mnoha oblastí, podpora je často investována do desetitisíců malých a z pohledu národního hospodářství zbytných projektů, které nepřinášejí potřebnou přidanou hodnotu, nemají potenciál směrovat českou ekonomiku k trvalému a udržitelnému ekonomickému růstu ani ke zvýšení konkurenceschopnosti. Tyto projekty nepomohly ani k vyrovnání úrovně regionů ČR s průměrem EU. Ukazuje se zároveň, že globální krize doléhají na ČR významněji než na většinu ostatních členských zemí. To nasvědčuje chybnému dlouhodobému směrování podpory z rozpočtu EU a obecně řízení hospodářské politiky. Neinvestovalo se do nových a progresivních oblastí a oborů, které by nám umožnily přesun k moderní inovační ekonomice s vysokým a udržitelným tempem růstu. Konstatuje to dnes vydaná již 18. zpráva NKÚ o finančním řízení prostředků Evropské unie v ČR, tzv. EU report 2025.

„Dosud jsme potenciál, který s sebou evropské peníze přinášely, plně nevyužili. Ale právě v těchto měsících vrcholí příprava víceletého finančního rámce na období po roce 2027, který stanoví pravidla pro využití rozpočtu EU na dalších sedm let. Je zřejmé, že udržet stávající podobu a principy systému evropských dotací není možné. Je potřeba v něm provést razantní změny. Na nové politické reprezentaci bude, aby vyjednala taková pravidla a mantinely, které nám umožní maximalizovat dopad každého eura, které k nám doputuje,“ okomentoval situaci prezident NKÚ Miloslav Kala.

K tomu bude podle něj zapotřebí prostředky jasně zacílit, podporu koncentrovat do vybraných oblastí hospodářství, podpořit projekty, které mají vysoký potenciál dlouhodobého prorůstového efektu a vysoké přidané hodnoty, a zajistit, aby vydané prostředky měly multiplikační efekt. Bude zároveň třeba radikálně zjednodušit pravidla, průběžně kontrolovat dosahování cílů a zvýšit spoluúčast příjemců dotací. Cílem by také mělo být, aby žadatelé a příjemci dotací nemuseli využívat nákladných služeb externích společností dotačního byznysu.