Největší část peněz putovala do kultury ze soukromých podniků, výrazně méně pak od domácností a z veřejných rozpočtů. „V jednotlivých oblastech kultury je však skladba zdrojů financování odlišná. Třeba v kulturním dědictví, interpretačním umění nebo uměleckém vzdělávání jsou rozhodující veřejné rozpočty. Ve výtvarném umění, tisku, médiích a architektuře jsou dominantní zdroje podniků a domácností,“ vysvětluje Milan Dedera z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.
Z veřejných rozpočtů šlo v roce 2016 na kulturu skoro 33,6 miliardy korun. Většina peněz byla určena na provozní účely, bezmála 3,9 miliardy pak na investice. Nejvíc prostředků vydaly na kulturu obecní a městské rozpočty.
Výdaje domácností na kulturu dlouhodobě rostou. Podle posledních údajů dosáhly 47,9 miliardy korun, potvrzuje Helena Chodounská z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ: „Výdaje domácností na kulturu mají nejčastěji podobu vstupného, nákupu upomínkových předmětů a řemeslných výrobků. Patří sem ale i koncesionářské poplatky nebo nákupy knih, obrazů a starožitností.“
Zdroje financování kultury (v %)
Podrobnosti najdete na webu ČSÚ v publikaci Výsledky účtu kultury – 2016 ZDE.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
