„Výsledek hospodaření vládních institucí v prvním čtvrtletí roku 2021 skončil v deficitu 136,3 mld. Kč a výše dluhu dosáhla 44,1 % HDP. Deficit a dluh je i nadále ovlivněn zvýšenými výdaji souvisejícími s nepříznivým vývojem epidemické situace. Hodnota dluhu narostla nejen emisí cenných papírů, ale nově i růstem objemu přijatých úvěrů,“ říká Helena Houžvičková, ředitelka odboru vládních a finančních účtů ČSÚ.
V prvním čtvrtletí roku 2021 došlo meziročně ke zhoršení salda hospodaření vládních institucí o 81,0 mld. Kč., k čemuž přispěly zejména ústřední vládní instituce, jejichž saldo hospodaření se zhoršilo o 88,9 mld. Kč a skončilo v deficitu 154,0 mld. Kč. Místní vládní instituce naopak hospodařily s přebytkem 13,6 mld. Kč, což meziročně představovalo nárůst o 2,1 mld. Kč. Hospodaření fondů sociálního zabezpečení se meziročně zlepšilo o 5,7 mld. Kč a skončilo přebytkem 4,1 mld. Kč.
Saldo hospodaření sektoru vládních institucí, 1. čtvrtletí 2019 – 1. čtvrtletí 2021:
Poznámka: Údaje v tabulce nejsou sezónně očištěny, nelze je srovnávat mezičtvrtletně.
Celkové příjmy sektoru vládních institucí stouply meziročně o 0,8 %. Na meziročním růstu příjmů se podílelo zejména zvýšení příjmů ze sociálních příspěvků (+8,5 % na 239,4 mld. Kč) a běžných transferů (+12,4 % na 14,4 mld. Kč). Naopak nejvíce klesly daně z příjmů (-8,4 % na 99,8 mld. Kč), daně z výroby a dovozu (-2,4 % na 143,0 mld. Kč), kapitálové transfery (-28,0 % na 6,8 mld. Kč) a příjmy z důchodů z vlastnictví (-35,4 % na 2,8 mld. Kč).
Je třeba zpřísňovat covidové restrikce? (Ptáme se od 30.6.2021)Anketa
Celkové výdaje vládních institucí vzrostly meziročně o 14,1 %. Nejvíce vzrostly výdaje na sociální dávky (+11,8 % na 268,7 mld. Kč), dotace (+80,2 % na 62,0 mld. Kč), na kapitálové transfery (+493,6 % na 22,3 mld. Kč), náhrady zaměstnancům (+5,2 % na 154,6 mld. Kč) a na ostatní běžné transfery (+16,1 % na 40,1 mld. Kč).
Míra zadlužení sektoru vládních institucí meziročně vzrostla z 32,4 % na 44,1 % HDP, přičemž klesající nominální HDP přispěl k nárůstu zadlužení o 0,7 p. b. Nominální dluh vládních institucí meziročně vzrostl o 630,3 mld. na 2 519,1 mld. a jeho příspěvek činil 11,0 p. b. Mezičtvrtletně došlo k nárůstu míry zadlužení o 6,3 p. b. Nominální dluh stoupl mezičtvrtletně o 366,1 mld. Kč a přispěl ke zvýšení míry zadlužení o 6,4 p. b., naopak příspěvek HDP působil opačným směrem a činil -0,1 p. b.
V prvním čtvrtletí 2021 byl nárůst dluhu (366,1 mld. Kč) výrazně vyšší než deficit hospodaření (136,3 mld. Kč). Vládní instituce si vypůjčily o 229,8 mld. Kč více, než byla jejich potřeba financování, což se projevilo nárůstem hodnoty držených aktiv, zejména vkladů.
Z hlediska jednotlivých komponent dluhu byl meziroční nárůst zaznamenán nejen u emitovaných cenných papírů (+497,3 mld. Kč), ale i objemu přijatých úvěrů (+ 134,6 mld. Kč), zatímco objem vkladů klesl o 1,7 mld. Kč. Podíl emitovaných cenných papírů klesl meziročně o 2,9 p. b. na 87,7 %, emitované cenné papíry však i nadále zůstávají hlavní komponentou dluhu. Hodnota emitovaných cenných papírů a přijatých úvěrů stoupla též mezičtvrtletně.
Dluh sektoru vládních institucí, 1. čtvrtletí 2019 – 1. čtvrtletí 2021:
Saldo hospodaření vládních institucí po očištění o sezónní a kalendářní vlivy skončilo v deficitu 128,9 mld. Kč, který odpovídal 8,8 % HDP. Mezičtvrtletně se zhoršilo saldo hospodaření o 9,8 mld. Kč. Vývoj salda hospodaření vládních institucí očištěného o sezónní a kalendářní vlivy ilustruje následující graf.
Sezónně očištěné saldo hospodaření vládních institucí, 1. čtvrtletí 2019 – 1. čtvrtletí 2021:
Údaje za vládní finanční statistiku byly v 1. čtvrtletí roku 2021 i nadále ovlivněny důsledky epidemické situace v souvislosti s šířením nemoci COVID_19, kdy zůstávala v platnosti řada mimořádných vládních opatření.
Poznámky:
Kvantifikace fiskálních ukazatelů je založena na metodice Evropského systému národních účtů (ESA 2010). Uvedené údaje jsou v metodickém souladu s údaji sloužícími pro účely statistiky nadměrného dluhu (EDP, excessive deficit procedure) a pro hodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií.
Přebytek/deficit vládních institucí je výše čistých půjček (+) nebo výpůjček (-) v systému národního účetnictví. Ukazatel vyjadřuje schopnost sektoru v daném období financovat (+) jiné sektory ekonomiky nebo potřebu tohoto sektoru být ostatními sektory financován (-).
Dluh vládních institucí představuje výši konsolidovaných závazků sektoru vládních institucí vyplývající z přijatých vkladů, emitovaných dluhových cenných papírů a přijatých půjček. U cizoměnových dluhových nástrojů zajištěných proti měnovému riziku je ocenění provedeno na bázi smluvního kurzu.
Saldo hospodaření je porovnáno s výší HDP v daném čtvrtletí v běžných cenách. Výše konsolidovaného dluhu vládních institucí je porovnána se součtem posledních čtyř čtvrtletních HDP v běžných cenách. Údaje o saldu hospodaření a dluhu vládních institucí jsou součástí tabulek Transmisního programu (tabulka 25 a tabulka 28) publikovaných na stránkách ČSÚ v sekci „HDP, Národní účty“. (ZDE)
Pokud není uvedeno jinak, data nejsou očištěna o sezónní a kalendářní vlivy.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Tisková zpráva
