Nejčastěji podlehli některé z nemocí oběhové soustavy, konkrétně chronické ischemické chorobě srdeční, srdečnímu selhání či cévním nemocem mozku. Počet sebevražd mužů byl čtyřikrát vyšší než žen a vyskytovaly se nejčastěji mezi čtyřicátníky a padesátníky. Prvních pět nejčetnějších příčin smrti a jejich pořadí se v roce 2024 meziročně nezměnilo.

První pozici opět zaujala chronická ischemická choroba srdeční se 14,0 tisíci úmrtími (12,5 %), na druhém místě šlo o srdeční selhání se 7,3 tisíci zemřelých (6,5 %) a na třetím místě o cévní nemoci mozku s 5,9 tisíci zemřelých (5,3 %). Čtvrtou nejčastější příčinou smrti byly zhoubné novotvary průdušky, průdušnice a plíce (4,4 %) a pátou, se stejným podílem úmrtí, diabetes mellitus.

Pořadí nejčetnějších příčin smrti bylo od třetího místa odlišné pro muže a ženy. U žen zaujaly třetí příčku cévní nemoci mozku (stejně jako u celé populace) s 3,3 tisíci úmrtími, čtvrté byly zhoubné novotvary pohlavních orgánů a prsu (3,1 tisíce) a páté hypertenzní nemoci (3,0 tisíce). U mužů se do první pětice dostaly stejné příčiny smrti jako u celkové úmrtnosti, pořadí na třetím a čtvrtém místě se ale prostřídalo. Třetí nejčastější příčinou smrti mužů se staly zhoubné novotvary průdušky, průdušnice a plíce (3,0 tisíce), čtvrtou cévní nemoci mozku (2,6 tisíce) a pátou diabetes mellitus (2,3 tisíce).