Hlasování v Evropském parlamentu, které proběhlo 17. prosince ve Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE), skončilo vítězstvím pravicových frakcí. Návrh na nová pravidla pro vracení migrantů do bezpečných zemí prošel poměrem 384 hlasů pro a 237 hlasů proti.
Reforma rozšiřuje koncept bezpečných třetích zemí, což umožní odmítnout žádosti o azyl, pokud je možné poskytnout ochranu v nečlenském státu EU, a to i bez osobního vazby migranta na danou zemi. Výjimky platí například pro nezletilé bez doprovodu.
Seznam bezpečných zemí původu zahrnuje i Bangladéš, Kolumbii, Egypt, Indii, Kosovo, Maroko a Tunisko. Země kandidující na vstup do EU mohou být rovněž označeny za bezpečné, pokud v nich nedošlo k ozbrojenému konfliktu nebo pokud nejsou předmětem restriktivních opatření EU v oblasti základních práv. Členské státy si mohou nadále udržovat vlastní národní seznamy. Nová pravidla mají vstoupit v platnost od 12. června 2026.
Centra pro migranty a deportace
Tento posun k tvrdšímu kurzu proti uprchlíkům vyvolává obavy mezi obhájci lidských práv. Podle kritiků vede k externalizaci migrace do třetích zemí, jako jsou státy západního Balkánu nebo Uganda, kde mají vzniknout centra pro zadržování migrantů čekajících na deportaci. To by mohlo snížit administrativní zátěž v EU, ale zároveň umožnit obcházet mezinárodní závazky v oblasti lidských práv.
Silvia Cartová z organizace Platforma pro mezinárodní spolupráci pro migranty bez dokladů (PICUM) uvádí, že některá opatření zaměřená na migraci se inspirují praktikami ve Spojených státech. „To, co nyní vidíme, je normalizace návrhů, které by se ještě nedávno považovaly za nemyslitelné,“ zdůraznila advokátka a dodala, že zvýšený dohled může vést k rasové diskriminaci a nepřiměřeným zásahům do soukromí.
Fotogalerie: - Příjezd eurohonorace
„Migrace není krizí ani problémem, ale přirozenou součástí lidského života. Připojujeme se ke stanovisku Evropské sítě proti rasismu a voláme po Evropě, která respektuje důstojnost, práva a rovnoprávnost všech lidí,“ uvádí pražské Sdružení pro integraci a migraci.
Evropská síť proti rasismu označuje reformy za projev strukturálního rasismu a kriminalizace migrace, která zachází s přistěhovalci z globálního Jihu jako s bezpečnostní hrozbou. To vede k posílení hraniční militarizace, hromadným deportacím, kriminalizaci nelegálních migrantů a rasovému profilování. Organizace volá po přehodnocení migrace směrem k spravedlivé, důstojné a antirasistické Evropě, kde by se zdroje přesunuly z bezpečnosti na sociální infrastrukturu a na rovný přístup k bydlení, práci či zdravotnictví.
Němečtí Zelení ve varu
Zvláště bouřlivé reakce přicházejí od německých Zelených. Jejich předseda Felix Banaszak označil hlasování za útok na lidská práva a varoval před nebezpečným posunem v evropském přístupu k válkám a k pronásledování. „V Evropě padla hráz proti extremistům,“ prohlásil s odkazem na fakt, že CDU, CSU, AfD a další pravicové strany hlasovaly společně.
Organizace jako Amnesty International mluví o bezprecedentním útoku na právo na azyl a o pokusu vyhnout se mezinárodním povinnostem EU.
Český europoslanec Ivan David (za Suverenisty) pro server ParlamentníListy.cz popsal atmosféru po hlasování: „Byli zděšeni, když ve středu prošel návrh na seškrtání seznamu zemí, z nichž příchozí mají právo na azyl. Řvali na poslance ve frakci ‚lidovců‘, že zradili a přidali se k fašistům. Tím míní Patrioty a nás Suverenisty.“
Nové reformy představují vítězství pravicových sil v EU, které usilují o efektivnější řízení migrace, ale zároveň otevřely debatu o souladu s evropskými hodnotami. Dohoda nyní čeká na finální potvrzení v Evropském parlamentu a v Radě Evropy, přičemž její implementace bude sledována pod předsednictvím Kypru od ledna 2026.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 3 čtenáři)
Souhlasíte se zpřísněním podmínek pro migraci do zemí Evropské unie?
