ČSÚ: Počet pracujících s terciárním vzděláním vzrostl, středoškolsky vzdělaných naopak ubylo

03.08.2021 12:09

Celková zaměstnanost se ve 2. čtvrtletí 2021 meziročně snížila o 41,3 tisíce osob. Počet nezaměstnaných osob vzrostl o 32,3 tisíce a počet ekonomicky neaktivních se zvýšil o 7,8 tisíce.

ČSÚ: Počet pracujících s terciárním vzděláním vzrostl, středoškolsky vzdělaných naopak ubylo
Foto: ČSÚ
Popisek: Logo Českého statistického úřadu

„Aktuální údaje srovnávají dvě pandemická období: jaro 2020, kdy se ekonomika uzavřela poprvé, spíše z preventivních důvodů, a panovala velká nejistota do budoucnosti, s jarem 2021, kdy se Česko postupně dostávalo ze zdravotní krize, pracovní trh se na zvláštnost situace adaptoval a již očekával uvolňování opatření. Tomu odpovídá i výrazný pokles počtu zaměstnaných, kteří v tom období nepracovali,“ komentuje aktuální výsledky Dalibor Holý ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ.

Zaměstnanost

Průměrný počet zaměstnaných, očištěný od sezónních vlivů, ve 2. čtvrtletí 2021 proti 1. čtvrtletí 2021 stoupl o 8,2 tis. osob.

Počet pracujících ve věku 15 a více let se meziročně snížil o 41,3 tis., tj. o 0,8 % na 5 171,3 tis. Počet mužů se snížil o 6,4 tis. a počet žen o 35,0 tis. Klesl celkový počet podnikatelů (sebezaměstnaných) o 56,6 tis., a to zejména v důsledku snížení počtu podnikatelů bez zaměstnanců (pracujících na vlastní účet) o 48,7 tis. Zároveň mírně klesl počet podnikatelů se zaměstnanci (zaměstnavatelů) o 7,9 tis. Snížil se i počet pomáhajících rodinných příslušníků o 7,1 tis. osob. Naopak počet zaměstnanců vzrostl o 22,4 tis. na 4 352,5 tis.

Dlouhodobě se projevují změny ve věkové struktuře pracujících. Ve skupině zaměstnaných v mladším produktivním věku do 45 let zaměstnanost klesla o 72,5 tis. Pokles v tomto věku byl výrazný jak u žen (o 43,8 tis.), tak u mužů (o 28,7 tis.). Naopak nárůst zaměstnaných byl ve věkové skupině 45 až 49 let, a to o 37,3 tis.

Změnila se četnost a struktura důvodů, proč zaměstnaní v referenčním období nepracovali (neodpracovali ani jednu hodinu). Počet těchto zaměstnaných se meziročně významně snížil téměř o polovinu (o 349,3 tis.). Výrazně se snížil počet pracujících, kteří nepracovali z tzv. ostatních důvodů, ve kterých byly převážně zahrnuty případy související s pandemií koronaviru (o 321,4 tis.). Snížil se i počet případů nepřítomnosti z důvodu pracovní neschopnosti a nedostatku práce.

Anketa

Je dobře, že se na kulturu a sport dostane jen omezené množství neočkovaných a dále již jen očkovaní?

hlasovalo: 8305 lidí

Vývoj zaměstnanosti v jednotlivých odvětvových sekcích byl podle údajů za 2. čtvrtletí 2021 v ČR rozdílný1). Zaměstnanost klesla ve všech třech sektorech národního hospodářství. V sekundárním sektoru průmyslu a stavebnictví se zaměstnanost meziročně snížila o 27,5 tis. na 1 930,0 tis., především v důsledku poklesu počtu pracujících ve zpracovatelském průmyslu (o 48,5 tis.). Proti poklesu počtu pracujících v průmyslu se naopak meziročně zvýšil počet pracujících ve stavebnictví (o 21,4 tis.). V terciárním sektoru služeb celková zaměstnanost klesla o 5,7 tis. na 3 111,1 tis. V tomto sektoru se snížil zejména počet pracujících osob v sekci ubytování, stravování a pohostinství (o 28,0 tis.), ve velkoobchodu a maloobchodu a opravě motorových vozidel (o 23,0 tis.), dopravě a skladování (o 13,5 tis.), dále v administrativních činnostech a v sekci veřejná správa. Naopak se v sektoru služeb značně zvýšila zaměstnanost v sekci informačních a komunikačních činností (o 39,8 tis.), ve vzdělávání (o 32,0 tis.) a v sekci peněžnictví a pojišťovnictví. Primární sektor zemědělství, lesnictví a rybářství zaznamenal pokles počtu pracujících o 8,3 tis. na 130,0 tis.

S vývojem zaměstnanosti v jednotlivých odvětvových sekcích koresponduje vývoj počtu pracujících podle Klasifikace zaměstnání CZ-ISCO. Nejvíce se zvýšil počet pracujících v hlavní třídě specialisté (o 103,0 tis.) a ve třídě řídících pracovníků (o 40,2 tis.). Naopak se snížil počet pracovníků ve službách, prodeji (o 57,3 tis.) a řemeslníků a opravářů (o 55,2 tis.) a významně klesl počet technických a odborných pracovníků (o 33,5 tis.).

S těmito změnami ve struktuře zaměstnanosti souvisí i trend vývoje počtu pracujících podle dosaženého stupně vzdělání. Značně se zvýšil počet pracujících s terciárním vzděláním o 109,5 tis. Naopak zaměstnaných v obou nejčetnějších skupinách středoškoláků bez maturity i s maturitou výrazně ubylo. Počet zaměstnaných se středním vzděláním bez maturity klesl o 88,5 tis., pracujících středoškoláků s maturitou ubylo o 38,5 tis. Klesl i počet pracujících se základním vzděláním o 24,4 tis.

Míra zaměstnanosti (podíl počtu pracujících osob ve skupině 15–64letých) se v 2. čtvrtletí 2021 v porovnání se stejným obdobím minulého roku snížila o 0,4 p. b. na 73,7 %. U mužů klesla o 0,1 p. b. na 80,9 %, u žen o 0,7 p. b. na 66,1 %.

tabulka

Nezaměstnanost

Průměrný počet nezaměstnaných osob podle metodiky ILO2), očištěný od sezónních vlivů, ve 2. čtvrtletí 2021 v porovnání s 1. čtvrtletím 2021 klesl o 9,8 tis.

Celkový počet nezaměstnaných ve věku 15 a více let se meziročně zvýšil o 32,3 tis. a dosáhl 158,6 tis. osob. Došlo především k nárůstu počtu nezaměstnaných žen o 24,9 tis. na 86,4 tis., nárůst nezaměstnaných mužů o 7,4 tis. na 72,2 tis. byl významně nižší. Nejvíce nezaměstnaných přibylo ve Středočeském (o 11,0 tis.) a v Moravskoslezském kraji (o 7,3 tis.). Větší nárůst počtu nezaměstnaných byl i v kraji Plzeňském (o 4,9 tis.). Počet nezaměstnaných jeden rok a déle se meziročně zvýšil o 18,9 tis. a dosáhl 45,2 tis. osob.

Obecná míra nezaměstnanosti podle definice ILO ve věkové skupině 15–64letých (podíl nezaměstnaných na pracovní síle, tj. součtu zaměstnaných a nezaměstnaných) ve 2. čtvrtletí 2021 meziročně stoupla o 0,6 p. b. na 3,1 %.

Z regionálního pohledu byla obecná míra nezaměstnanosti nejvyšší v kraji Karlovarském (5,6 %), a Moravskoslezském (5,3 %). Naopak nejvíce míra nezaměstnanosti 15–64letých klesla v Královéhradeckém kraji (o 1,1 p. b. na 1,9 %) a byla spolu s Jihočeským krajem (1,9 %) v Česku nejnižší.

graf

Ekonomická neaktivita

Počet všech ekonomicky neaktivních včetně dětí do 15 let vzrostl o 7,8 tis. na 5365,7 tis. Počet osob ekonomicky neaktivních ve věku 15 a více let se meziročně téměř nezměnil a byl na hodnotě 3644,0 tis. Nárůst neaktivních žen o 5,2 tis. vyrovnal pokles počtu neaktivních mužů o 6,5 tis.

V rámci výběrového šetření jsou zjišťovány údaje i za osoby, které nepracují, aktivně práci nehledají, a nesplňují tak podmínky ILO pro nezaměstnané, ale přitom uvádějí, že by chtěly pracovat. Ve 2. čtvrtletí roku 2021 činil jejich počet 113,5 tis. osob, tj. o 4,2 tis. více než ve stejném období roku 2020. Relativně vysoký je počet osob, které by chtěly pracovat, ale nemohou ihned nastoupit do případného zaměstnání. Nejpozději do 14 dnů je totiž schopno nastoupit jen 49,1 tis. osob.

Poznámky:
1) Údaje za odvětvové sekce mohou být ovlivněny metodikou Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS). Šetření pokrývá pouze osoby bydlící v bytech; nejsou zjišťovány údaje za osoby v hromadných ubytovacích zařízeních, ve kterých jsou často ubytováni cizí státní příslušníci.

2) Za nezaměstnané jsou podle definice ILO považovány osoby, které v referenčním období neměly žádné zaměstnání, neodpracovaly ani jednu hodinu za mzdu nebo odměnu a aktivně hledaly práci, do které by byly schopny nastoupit nejpozději do dvou týdnů. Tato metodika je jednotná pro všechny členské země EU a poskytuje mezinárodně srovnatelné údaje. Je třeba vzít v úvahu skutečnost, že definice nezaměstnaných podle ILO se liší od definice uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce Ministerstva práce a sociálních věcí.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Tisková zpráva

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Jihomoravský kraj: Žáci a studenti, prověřte si, zda zvládáte být online v bezpečí

10:57 Jihomoravský kraj: Žáci a studenti, prověřte si, zda zvládáte být online v bezpečí

Co raději nesdílet na sociálních sítích a jak odhalit podvodníky? Projekt Kraje pro bezpečný interne…