V posledním vydání diskusního pořadu kanálu V.O.X. NEWS rezonovalo téma eskalace násilí v západní Evropě. Moderátor Petr Kubelík v úvodu debaty poukázal na záběry zachycující dva brutální útoky, které se ve Velké Británii odehrály v rozmezí několika měsíců. Prvním zmiňovaným incidentem byl prosincový útok na Henryho Nowaka. Před několika dny se útočník v severoirském Belfastu pokusil oběti „uřezat hlavu přímo na ulici“. Dalším případem bylo pobodání sedmnáctileté dívky, která byla po napadení hospitalizována v těžkém stavu. Tyto události vyvolaly v britské společnosti masivní vlnu protestů a střetů.

Hosté pořadu se shodli, že útoky jsou přímým důsledkem dlouhodobě nezvládnuté migrační politiky. Senátor a bývalý šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Robert Šlachta upozornil na zásadní selhání tamních úřadů. Podle jeho slov se jeden z napadených mladíků dožadoval u policie ošetření a pomoci, avšak útočník tvrdil, že byl rovněž zraněn, načež policisté adekvátní pomoc neposkytli. Šlachta zdůraznil, že britská veřejnost bezpečnostním složkám vyčítá selektivní přístup a dvojí metr, kdy je s lidmi s migračním pozadím zacházeno jinak než s majoritním obyvatelstvem. „Musíme přistupovat naprosto ke všem stejně,“ uvedl senátor s tím, že pokud stát rezignuje na rovnost před zákonem, nelze se divit radikalizaci společnosti.

Komentátor Jan Palička situaci v Británii popsal ještě ostřeji a označil ji za logické vyústění dlouhodobého vytváření paralelních společenských struktur a ghet. Britská média i politické elity podle něj záměrně uplatňují cenzuru a politickou korektnost podle etnického klíče. „Jakmile osoba s migračním pozadím napadne rodilého bílého Brita, tak se to snažíme nějak jako zašumlovat a tváříme se, jako že se to nestalo,“ kritizoval Palička mediální obraz incidentů. Dodal, že pokud se situace obrátí, média okamžitě mluví o tom, že „nacista zaútočil na nebohé tmavé Brity“. Tento zkreslený přístup k informování a uplatňování práva podle něj způsobil, že pověstný britský „papiňák“ nakonec vybuchl.

Vážnost situace podtrhují také oficiální data britského statistického úřadu ONS, která v diskusi zazněla. Podle těchto statistik dochází ve Velké Británii v průměru ke 149 případům pobodání a 203 případům znásilnění každý den. Účastníci debaty upozornili, že k dramatickému zlomu a nárůstu křivky násilné kriminality došlo po roce 2014, což dává jasný signál o hloubce celoevropského bezpečnostního problému.

Migrační pakt neřeší návraty

Diskuse se následně přesunula k legislativní rovině problému a nově schválenému migračnímu paktu Evropské unie. Robert Šlachta neskrýval své hluboké zklamání z faktu, že evropským státům trvalo od počátku krize v letech 2015 a 2016 téměř dekádu, než se shodly na společném řešení. Samotný pakt navíc označil za naprosto bezzubý, protože podle něj vůbec neřeší to nejzásadnější, čímž je návratová politika.

Fotogalerie: - Ó hory, ó hory

Poukázal na realitu, se kterou se policisté a úředníci azylové politiky denně potýkají, když zadrží nelegální běžence: „My je neumíme vrátit. Evropa, ta stará dáma, je na kolenou.“

Jako příklad uvedl nefunkčnost deportací do zemí jako Afghánistán či Pákistán, kde často selhává i základní možnost ztotožnit zadrženého člověka, protože uprchlíci u sebe nemají doklady, otisky prstů ani vzorky DNA. Šlachta na paktu ocenil pouze dílčí zpřísnění a zkrácení lhůt azylového řízení, které v Senátu podpořil, jedním dechem však dodal, že nikdo netuší, jak se s novými pravidly v praxi popasují soudy.

Senát Parlamentu České republiky

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

Italský starosta vypnul internet a uprchlíci odešli

Publicista Palička s kritikou paktu souhlasil a dodal, že takové opatření mělo přijít nejpozději v roce 2017. Současný postoj české vlády k celé věci označil s nadsázkou za zvláštní model, kdy kabinet na tiskových konferencích tvrdí, že pakt odmítá, ale zároveň vyzdvihuje jeho užitečné části, kterými se hodlá řídit. Podle Paličky má však Česká republika v tuto chvíli obrovskou výhodu, protože uprchlická vlna z Ukrajiny zemi fakticky vyvazuje z povinnosti přijímat migranty z jiných třetích zemí.

„Ukrajinci, když nic jiného, tak mluví jazykem, který je nám rámcově srozumitelný, vypadají plus mínus jako my a jsou nám kulturně bližší,“ podotkl Palička s tím, že na integraci těchto lidí je Česko zvyklé již od rozpadu Sovětského svazu.

Zkušenosti z praxe vnější schengenské hranice popsal Šlachta na základě své osobní návštěvy řeckého ostrova Lesbos a Itálie. Italská města si podle jeho zjištění s náporem uprchlíků neumějí poradit, přičemž řešením situace není ani finanční plnění či technická pomoc. Zmínil příklad jednoho z italských starostů, který migrantům mladším patnácti let poskytl na radnici pouze spacák a jídlo, ale záměrně jim odepřel televizi a internet, načež tito lidé do dvou dnů sami odešli dál na sever. Celý systém nelegální migrace je podle senátora poháněn vidinou sociálních dávek, které jsou například v Německu či Švédsku trojnásobné oproti Itálii, a také propracovaným kšeftem s lidmi.

„Oni měli lístek, na jaké číslo mají zavolat, kde mají stát, kdo si je vyzvedne. To je tak organizované, že je to kšeft s lidmi,“ popsal Šlachta své pozorování z italského nádraží a uzavřel, že dokud Evropa v přístupu k sociálním dávkám a bezpečnosti nezačne jednat jednotně a tvrdě, problém s neřízenou migrací se vyřešit nepodaří.

Psali jsme:

Jiří Weigl: O migračním paktu, protestech a jejich širších souvislostech

Rajchl (PRO): Humanitární dávky zneužívá každý pátý Ukrajinec

Gulyáš po útocích migrantů: Pasou nás jako stádo určené k porážce

Ukončit Ukrajince? Okamura a Kupka se tvrdě pohádali