ČSÚ: Způsob zpracování výsledků eurovoleb je specifický

07.06.2024 7:23 | Tisková zpráva

Zpracování výsledků voleb v Česku obecně kombinuje to nejlepší z tradičních ručních metod zpracování s využitím moderních technologií. Tím je zajištěna transparentnost i zpětná kontrola celého procesu. Přesto má způsob zpracování výsledků voleb do Evropského parlamentu své zvláštnosti.

ČSÚ: Způsob zpracování výsledků eurovoleb je specifický
Foto: ČSÚ
Popisek: Logo Českého statistického úřadu

Tím největším specifikem evropských voleb je zákonem daná skutečnost, že volební výsledky nesmí být zveřejněny před uzavřením poslední volební místnosti na území Evropské unie. Volby se na území EU konají od 6. do 9. června, přičemž prvním státem, kde se budou volit noví členové Evropského parlamentu, je Nizozemsko (6. června). V Česku se pak volby uskuteční ve dvou dnech, a to v pátek 7. a sobotu 8. června. Spolu s Itálií jsme tak jediným státem Unie, kde mohou voliči hlasovat po dva dny. V neděli 9. června proběhne hlasování v celkem 21 členských státech, poslední volební místnosti se uzavřou v neděli ve 23 hodin v Itálii.

„Český statistický úřad přijme data od okrskových volebních komisí po skončení hlasování, tedy během sobotního odpoledne a večera, ale tyto dále nezpracovává. Dalo by se říci, že se proces zpracování v sobotu večer zmrazí, aby pokračoval v neděli večer, kdy proběhne celková sumarizace výsledků a přepočet hlasů na mandáty. Oproti jiným typům voleb tak voliči nebudou moci sledovat průběžné výsledky,“ vysvětluje Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu. Celkové výsledky oznámí Český statistický úřad na tiskové konferenci v neděli 9. června ve 23.00 hodin.

Základem zpracování volebních výsledků v Česku je ruční sčítání hlasů okrskovými volebními komisemi. Ty jsou na Českém statistickém úřadu zcela personálně nezávislé, jejich členy mohou nominovat kandidující subjekty a je tak zajištěna i občanská kontrola voleb. ČSÚ nemá ani přístup k samotným hlasovacím lístkům, které zůstávají po volbách zapečetěny a archivovány pro případný soudní přezkum a kontrolu.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

PhDr. Jiří Horák, Ph.D. byl položen dotaz

S kým bysme měli vést válku?

Když se tak připravujeme na válku a chcete posílit rozpočet na obranu, proti komu myslíte, že bude válka vedena? Rusko proti všem? Ač je podle mě Putin šílenec, podle mě vzhledem k tomu, že jaké má problémy na Ukrajině, nemyslím, že by útočil na někoho dalšího, navíc třeba my. Jsme přeci v NATO, a t...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Prokrastinace 2.0: proč utíkáme do aplikací místo do reality

14:30 Prokrastinace 2.0: proč utíkáme do aplikací místo do reality

Známe to všichni. Deadline se blíží, důležitý úkol čeká, ale my místo práce zíráme do telefonu.