Česká krajina: Již osm zubřích mláďat se letos narodilo v milovické rezervaci velkých kopytníků

05.09.2023 10:01 | Tisková zpráva

Již osm mláďat vzácného zubra evropského se letos narodilo v milovické rezervaci velkých kopytníků. Je to nejvíce v desetileté historii unikátní rezervace.

Česká krajina: Již osm zubřích mláďat se letos narodilo v milovické rezervaci velkých kopytníků
Foto: ceskakrajina.cz
Popisek: Česká krajina

„I přes velmi obtížné podmínky se nám daří pro zvířata vytvářet optimální prostředí. Svědčí o tom i to, že se nám daří tyto vzácné kopytníky pravidelně rozmnožovat. V letošním roce se narodilo osm zubřích mláďat, nejvíce za dobu existence rezervace. Dvě mláďata přišla na svět v průběhu srpna,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.

Před sto lety byli zubři na pokraji vyhubení. Díky mezinárodnímu úsilí se podařilo druh zachránit chovem v zajetí. „I když se počty zubrů daří zvyšovat, každý přírůstek je i nadále velmi cenný. Milovická rezervace je navíc zapojená do mezinárodní výměny zvířat, proto geny mláďat narozených v rezervaci pomáhají se záchranou druhu nejen v dalších lokalitách v České republice, ale i v Nizozemí nebo ve Francii,“ doplnil Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.

V Milovické rezervaci nyní žije 43 zubrů, v příštích týdnech odjede několik odrostlých mláďat z předchozích let do nově vzniklé rezervace na Lipně, kde je již od jara stádo divokých koní.

Zubr evropský je největším suchozemským savcem Evropy. Po první světové válce byl zcela vyhuben v přírodě a přežil jen díky chovu v lidské péči, především v zoologických zahradách, ale i oborách. Po druhé světové válce se zubři začali vracet zpět do volné přírody východní Evropy. V současnosti se daří zubry vracet do přírody i v hustě osídlené střední a západní Evropě díky zřizování pastevních rezervací.

V Česku se zatím nejvýznamnější pastevní rezervace nachází v bývalém vojenském prostoru Milovice. Velcí kopytníci tam pomáhají pastvou obnovovat vzácný ekosystém tvořící mozaiku lučních ploch a porostů dřevin. Díky zubrům, ale také divokým koním a praturům, se do místní krajiny vrací biologická rozmanitost i ohrožené druhy rostlin a živočichů. Mnohonásobně zde vzrostly například počty kriticky ohrožených modrásků hořcových, a to o 1700 procent, počty mladých jedinců silně ohroženého hořce křížatého .

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Na projekt rezervace velkých kopytníků v Milovicích může veřejnost přispět prostřednictvím portálu darujme.cz/krajina nebo nákupem na e-shopu ZDE, kde je rezervace jedním z podporovaných projektů.

Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporuje Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV 21, Záchrana a obnova krajiny, dále společnosti Nadační fond rodiny Orlických, Qminers, Semix, ProfiG2, Bird & Bird, Printwell, Delta Light Czech, Bříza & Trubač, advokátní kancelář, Accace, Zelená domácnost, Amanita Design, Linde, Vertue, Pro živou zahradu, Hello bank, JK Jitka Kudláčková, Nadace ČEZ, Megabooks CZ, Net4Gas, Pivovar Zubr, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Hotelová škola Poděbrady, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

BESIP: Skrytá měření odhalila další rizikové místo v Libereckém kraji

7:14 BESIP: Skrytá měření odhalila další rizikové místo v Libereckém kraji

V Hajništi překračuje maximální povolenou rychlost v obci skoro 90 procent motoristů. Výjimkou nebyl…