V článku Modelování úmrtnosti ve vysokých věcích v České republice s využitím kohortních dat ze sousedních zemí se autoři (Jan Fojtík, Tomáš Karel, Martin Matějka a Pavel Zimmermann) snaží navrhnout způsob jak zlepšit statistickou neurčitost odhadů úmrtnosti ve vysokém věku. V příspěvku pomocí inovativních metod zkoumají údaje za Českou republiku a okolní státy (Maďarsko, Východní Německo a Slovensko). Autoři pro svou analýzu využili kohortní data o počtu zemřelých a o velikosti expozice k riziku smrti v dokončených jednoletých věcích. Data o expozici jsou zpřesněna metodou vymřelých kohort. Výsledky studie naznačují, že při použití kredibilitního přístupu k mixování dat lze při minimální změně předpovědi dosáhnout velmi výrazného zvýšení přesnosti odhadů.

Ladislav Průša se v příspěvku Důsledky změn věkové struktury obyvatelstva na vývoj nákladů na poskytování zdravotní péče  provádí rozbor dat ve vztahu k udržitelnosti financování zdravotnictví. Autor charakterizuje determinanty vývoje nákladů na zdravotní péči a následně za využití regresní přímky prezentuje odhad očekávaného vývoje nákladů zdravotních pojišťoven na zdravotní péči do roku 2030. Na základě publikovaných propočtů je zřejmé, že dojde k výraznému nárůstu výdajů zdravotních pojišťoven na zdravotní péči.