Český statistický úřad: Propad postihl ve 2. čtvrtletí všechny sektory ekonomiky

22.10.2020 10:06

Většina 2. čtvrtletí letošního roku byla ovlivněna přísnými opatřeními proti šíření koronaviru. Související ekonomický propad zanechal hluboké stopy v hospodaření vládních institucí. Propad mzdových příjmů domácností byl částečně kompenzován vládní podporou.

Český statistický úřad: Propad postihl ve 2. čtvrtletí všechny sektory ekonomiky
Foto: ČSÚ
Popisek: Logo Českého statistického úřadu

Navzdory probíhající krizi hrubý disponibilní důchod domácností nominálně meziročně vzrostl o 27,5 mld. korun. Ekonomický propad se ale v příjmech domácností projevil. „Mzdové příjmy domácností poprvé od začátku roku 2010 meziročně klesly. Propad jen zčásti kompenzovaly prostředky vládní podpory zaměstnanosti. Negativně byly zasaženy i příjmy drobných podnikatelů zařazených do sektoru domácností. K růstu disponibilního důchodu mohutně přispívaly sociální příspěvky a dávky,“ říká Karolína Zábojníková, analytička Českého statistického úřadu.

Meziroční propad hrubé přidané hodnoty (HPH) nefinančních podniků ve 2. čtvrtletí 2020 dosáhl 77,6 mld. korun a šlo o první pokles od 1. čtvrtletí 2013. Reálně HPH klesla o 13,6 %. Objem vyplacených náhrad zaměstnancům se meziročně snížil o 4,9 %. Investiční výdaje nefinančních podniků meziročně klesly o 10,8 mld. korun.

Navzdory probíhající krizi hrubý disponibilní důchod domácností nominálně meziročně vzrostl o 27,5 mld. korun. Ekonomický propad se ale v příjmech domácností projevil. „Mzdové příjmy domácností poprvé od začátku roku 2010 meziročně klesly. Propad jen zčásti kompenzovaly prostředky vládní podpory zaměstnanosti. Negativně byly zasaženy i příjmy drobných podnikatelů zařazených do sektoru domácností. K růstu disponibilního důchodu mohutně přispívaly sociální příspěvky a dávky,“ říká Karolína Zábojníková, analytička Českého statistického úřadu.

Prudký růst výdajů vládních institucí a pokles jejich příjmů vedl ve 2. čtvrtletí k prohloubení deficitu na 100,4 mld. korun. S deficitem hospodařily zejména ústřední vládní instituce, které byly odpovědné za většinu výdajů v souvislosti se současnou krizí. Dluh vládních institucí ke konci 2. čtvrtletí činil 2 263,5 mld. korun, což je meziročně o 446,9 mld. více. Nárůst dluhu probíhal zejména prostřednictvím dlouhodobých dluhopisů.

Další detaily přináší aktuální Analýza sektorových účtů ZDE.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Změna dodavatele? ERÚ upozorňuje na rizika, spojená s podepisováním plných mocí

16:08 Změna dodavatele? ERÚ upozorňuje na rizika, spojená s podepisováním plných mocí

Stále více spotřebitelů mění dodavatele energií. Řada z nich se přitom o proces přechodu mezi obchod…