Kurz na univerzitě v Nottinghamu se zaměřuje na to, jak slavní autoři 20. století i dřívějších období zacházejí s motivy dobra a zla, světlých a tmavých barev či fiktivních národů. Podle textů používaných ve výuce Tolkienova trilogie Pán prstenů vykresluje národy z východu a jihu, stejně jako postavy s tmavší pletí, v negativním světle, zatímco obyvatelé ze západu jsou popisováni jako ctnostní a ušlechtilí.

Dr. Onyeka Nubia tvrdí, že Tolkienovo pojetí fiktivních ras navazuje na tradici „anti-africké antipatie“, v níž jsou lidé tmavé pleti zobrazováni jako přirození nepřátelé bělochů. Jako příklady uvádí Východňany, Jižany a muže z Haradu, kteří v příběhu stojí na straně zla. Podobný výklad nabízí i u postav temných skřetů, sloužících „Temnému pánovi“ Sauronovi.

Modul se věnuje i dalším literárním dílům, například románu C. S. Lewise Lev, čarodějnice a skříň. Postavy Calormenů jsou zde interpretovány jako ukázka orientálních stereotypů – jako krutý národ s dlouhými vousy a oranžovými turbany. Studenti se mají učit „znovu chápat“ britský mytologický kánon a analyzovat jeho možná kulturní zkreslení.