Chovatelé ovcí požadují, aby soud přikázal státu změnit zákon

10.01.2018 15:20

Žaloba je precedentní, a byla pro mne profesní výzvou, říká advokátka Jana Zwyrtek Hamplová

Chovatelé ovcí požadují, aby soud přikázal státu změnit zákon
Foto: archiv
Popisek: Jana Zwyrtek Hamplová

Originální formu zvolili zoufalí chovatelé z regionu Broumovsko, kterým vlci zabíjejí chovné kusy ovcí. Podali u soudu žalobu, v níž se opírají o preventivní povinnost každého předcházet škodám, a navrhují, aby soud uložil státu povinnost přijmout jinou právní úpravu, která by umožnila se vlkům účinně bránit a regulovat jejich počet. Jinými slovy, aby byl možný jejich odstřel.

V nestandardní žalobě se mimo jiné uvádí, že vlk se chová jinak, než se choval kdysi, v dnešních lesích nemá co lovit, a proto vyhledává obydlené oblasti s chovy ovcí, z člověka nemá respekt, protože ten jej nesmí jako chráněný druh nijak ohrozit, že vlk bez problémů zabije i psa, a je jen otázkou času, kdy v obydlených oblastech zaútočí na člověka.

Pokud jde o právní stránku věci, pak se žaloba opírá o občanský zákoník, který mimo jiné uvádí, že "Vyžadují-li to okolnosti případu..., má povinnost zakročit na ochranu jiného každý, kdo vytvořil nebezpečnou situaci nebo kdo nad ní má kontrolu", a dále "Při vážném ohrožení může ohrožený požadovat, aby soud uložil vhodné a přiměřené opatření k odvrácení hrozící újmy". Za vhodné a přiměřené opatření pak žalobci chápou a požadují změnu stávající právní úpravy, která zakazuje proti vlkům se bránit.

Zástupce chovatelů Ing. Tomáš Havrlant, který je současně i starostou obce, k tomu uvádí:

"Situace je stále horší, a to nás donutilo k tomuto nestandardnímu postupu. Rozhodli jsme se podat žalobu na stát a docílit tím změny současného právního stavu, který je odtržený od každodenní reality našich životů. Důvodem je, že se cítíme státem podvedeni. Jsme ponecháni napospas vlkům, kteří zabíjejí a týrají naše zvířata, a stát nám zakazuje se účinně se bránit. Naše práce je chov ovcí a ostatních hospodářských zvířat pastevním způsobem, a je zaměřená na tvorbu a udržování kulturní krajiny našich domovů. Tato činnost je v celospolečenském zájmu, a dnes je příchodem vlků zásadně ohrožená. Při přijetí zákona na ochranu vlka se neočekávala jeho rychlá expanze do hustě obydlených oblastí a jeho agresivita. Přístup ochranářů nereaguje na současnou situaci - jejich idealistický pohled považuje expanzi vlků za pozitivní vývoj. Takový postoj neodpovídá každodenní realitě, historické paměti ani zkušenosti našich předků.

Jako starosta obce jsem denně konfrontován s narůstajícím strachem našich občanů z vlků v těsné blízkosti našich domovů. Zoufalství nad současným stavem nás přivedlo k přesvědčení, že jediným správným přístupem je žaloba na stát, která na vážný problém ukáže. Nebudeme přece čekat na to, až vlci zabijí prvního člověka."

Žaloba mimo jiné ukazuje na Švédsko a Norsko, kde řeší stejný problém, a kde právě v lednu a únoru 2018 již probíhá odstřel dvou třetin vlků, kteří dané lokality ohrožují.

Spor zastupuje advokátka Mgr. Jana Zwyrtek Hamplová, která se specializuje na veřejné právo. Podání dané žaloba pojala jako profesní výzvu.

"Musím říct, že bezvýchodná situace chovatelů mne velmi zasáhla. Stačí se podívat na fotografie roztrhaných ovcí, třeba i čekající mladé. Vím, že žaloba je svým obsahem nestandardní, a musím přiznat, že z právního hlediska si vůbec nejsem jista, zda lze s odkazem na občanský zákoník přinutit stát, tedy de facto vládu a parlament, přijmout na základě soudního rozsudku novelu zákona. Ale nebojím se originálních přístupů, a tak jsem to pojala jako profesní výzvu, a konečné znění žaloby má oporu v zákoně, má logiku, a především snaží se řešit problém, nad kterým všichni zavírají oči - asi do doby, než se stane první opravdu velké neštěstí, kterým může být útok vlků na člověka. Chápu, že uložit soudem státu, aby přijal změnu zákona, je odvážná myšlenka, ale nikoli nemožná. Zákon přece platí pro všechny, takže i stát, má-li nad něčím kontrolu, musí škodám přiměřeně předcházet. A je-li k tomu potřeba jiný zákon, musí ho přijmout."

Všichni jsou smíření i s tím, kdyby soud nevyhověl.

"Budou se střetávat dva pohledy - zda lze státu přikázat přijmout zákon, je-li to třeba k předcházení škodám, a ten, že nelze zákonodárcům nařizovat, jak mají hlasovat. Pro člověka pohybujícího se ve veřejném právu je tento spor proto hodně zajímavý. Už mnohokrát mi ale někdo říkal, že nemohu s tím a tím uspět, a nakonec se to podařilo. Nebojím se proto nových právních výkladů. A pak, zde i prohra může být výhrou - tím, že publicita sporu otevře vážný problém, který zatím nikdo, včetně státu, nevnímá".

Žaloba proti státu je již podaná. Její přílohou jsou záznamy o škodách způsobených vlky, fotografie, odborné podklady. Jako svědkové jsou navrženi chovatelé, kteří se cítí být ohroženi, a kterým průběžně vlci napadají a zabíjejí jejich ovce. Jak se k věci postaví soudy, ukáže čas.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

DPP má svůj první průjezdný lakovací box pro vícečlánkové tramvaje

19:15 DPP má svůj první průjezdný lakovací box pro vícečlánkové tramvaje

Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) v Opravně tramvají v Ústředních dílnách v Hostivaři uvedl do prov…