„Období nesvobody, diktatury a jejich mechanismy přibližujeme mladým lidem zejména prostřednictvím konkrétních osudů. Zprostředkováváme jim informace o hrůzných důsledcích, které přineslo uvedení nacistické a komunistické ideologie do praxe. Snažíme se přispět k tomu, aby dokázali rozpoznat autoritářské tendence oslabující demokracii, byli citliví na vyvolávání nenávisti vůči nějaké skupině spoluobčanů a odolní vůči populismu a manipulaci. Antikomunistický, antinacistický a antirasistický postoj podle nás patří k základní výbavě zodpovědných, demokraticky smýšlejících a jednajících občanů,“ říká Karel Strachota, ředitel programu Jeden svět na školách.
V rámci Měsíce filmu na školách je pro studenty a pedagogy tradičně připravena nabídka dokumentárních filmů pro listopadovou projekci a následnou besedu s hostem, zpravidla pamětníkem, historikem nebo filmařem. „Pořád jsme si nedovedli zamést před svým prahem a všichni předstírají, že mají čisté svědomí a podle toho vypadá morálka i politika a z toho je mi smutno. Proto vyprávění o naší minulosti z úst těch, kteří to zažili, je důležitější než cokoli jiného. Je totiž autentické. Pamětníků nacistické a komunistické perzekuce je mezi námi, bohužel, každým rokem méně. Projekt Příběhy bezpráví však nabízí jedinečnou možnost se s nimi setkat,“ říká spisovatel, scénárista a dramatik Jiří Stránský, který jako politický vězeň strávil v komunistických lágrech celkem 10 let.
Letošní ročník je zaměřen na klíčová období našich moderních dějin. Školy si mohou vybrat ze čtyř nabízených dokumentů, které jim budou následně zdarma zaslány na DVD, anebo si je letos vůbec poprvé mohou pustit online na nových webových stránkách Jednoho světa na školách. Dokument Heleny Třeštíkové Hitler, Stalin a já vypráví o pohnutém osudu Hedy Blochové, která na vlastní kůži zažila nacistickou a komunistickou perzekucí. Snímek Ivana Biela Postavení mimo hru popisuje osud členů národního hokejového mužstva, kteří vinou komunistické zvůle skončili ve vězení. Dokument Milana Maryšky Deset bodů připomíná průběh stávky vysokoškolských studentů z listopadu 1968 proti posrpnovému vývoji. Film Karla Strachoty České děti se pak věnuje jednomu z výrazných nezávislých hnutí druhé poloviny 80. let, které zásadní měrou přispělo k demonstracím v letech 1988 a 1989.
„Projekt mi pomohl v pochopení různých věcí. Např. když mi babička vypráví o době komunistické diktatury, už si dovedu lépe představit, jaké to tehdy bylo,“ popisuje své loňské zkušenosti s Příběhy bezpráví studentka Anna Zahálková.
V nabídce pro školy je letos také několik bonusů. Jedním z nich je snímek Normalizační loutka z dílny souboru Buchty a loutky natočený podle skutečných událostí ze života autorů v období normalizačního Československa. S velkým zájmem se už nyní setkává možnost získat zdarma a následně promítnout žákům a studentům oceňované třídílné drama o alarmujícím činu Jana Palacha a osudech jeho blízkých Hořící keř režisérky Agnieszky Holland.
Zapojené školy získají navíc příručku Příběhy bezpráví – propaganda, která popisuje nástroje a formy komunistické propagandy a její vývoj mezi lety 1948–1989.
Na nových stránkách programu Jeden svět na školách je od letošního roku pro školy kromě filmů a výukových materiálů o moderních československých dějinách také zpřístupněna jedinečná nabídka audiovizuálních lekcí s tematikou lidských práv, občanské angažovanosti, sociální problematiky či životního prostředí. Jedná se nový přístup ohledně poskytování filmů školám, které mohou po bezplatné registraci využívat online videotéku, v níž je momentálně 63 filmů.
Slavnostní zahájení letošního ročníku Příběhů bezpráví, jehož součástí bude premiéra snímku Normalizační loutka, proběhne ve čtvrtek 31. října v pražském kině Lucerna. Již po páté bude udělena Cena příběhů bezpráví, která je letos věnována památce Ivana Martina Jirouse. Osobnosti nominovali studenti a o výběru laureátů rozhodla studentská porota. Ceny budou vedle dcery Ivana Martina Jirouse Marty Veselé Jirousové předávat významné osobnosti veřejného a kulturního života, které byly samy nebo skrze své rodiny zasaženy perzekucemi komunistického režimu, jako politik Karel Schwarzenberg, psycholožka Dana Němcová či herečka Ester Janečková.
„Vím, že nikdy nezapomenu a svým dětem budu stále připomínat zločiny komunismu. Jako malá holka, dcera mluvčí Charty 77, jsem žila ve stálé nesvobodě. Rodiče mých kamarádů mizeli v kriminále, i mého tátu zavřeli. Komunistická strana pro mě vždy byla zločineckou organizací, která zabila a zdecimovala miliony lidí. A komunistická strana je pro mě jen jedna,“ vzpomíná Ester Janečková.
Od 1.11. do 20.12. 2013 bude v Langhans – Centru Člověka v tísni pro veřejnost také zpřístupněna výstava stylizovaných fotografií, která vznikla jako vyústění týmových projektů Příběhy bezpráví – z místa, kde žijeme. Úkolem žáků základních i středních škol bylo najít ve svém okolí osobnosti, jejichž život poznamenala zvůle komunistického režimu. Jejich výpovědi pak doplnili o nejrůznější dobové materiály. Výstava fotografií zachycuje jednotlivé pamětníky společně se žáky, kteří jejich příběhy zpracovávali. Ke každé fotografii je umístěn medailon popisující životní osud pamětníka.
Všechny aktuální informace včetně seznamu zapojených škol či synopsí filmů vybraných do letošních Příběhů bezpráví naleznete na webových stránkách projektu.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
