I přes fakt, že Čínská ekonomika opět meziročně zpomalila na 7,5 procent, je její růst, s výjimkou exotických zemí s extrémně nízkou základnou (například Mongolsko), nejvyšší na světě. Její hospodářský růst představuje velkou část růstu ekonomiky celého světa. V loňském roce představoval hrubý produkt na obyvatele 6000 dolarů, což rozhodně Čínu neřadí v tomto ukazateli k nejvyspělejším zemím, avšak je třeba si uvědomit, že ještě před pětadvaceti lety byla Říše středu převážně rurální zemí.

Čínský premiér Li Kche-čchiang připustil, že by letošní růst mohl klesnout na 7 procent, ministr financí dokonce hovořil o tom, že ani 6,5 procentní růst by nebyl pro Říši středu problém. Příčiny zpomalování dračí ekonomiky můžeme hledat v několika oblastech: demografické, strukturální a zvyšující se základny.

Čína v roce 1979 zavedla politiku jednoho dítěte vzhledem k populačnímu růstu a v obavě, že by pro rostoucí populaci neměla dostatek potravinových zdrojů. Tato politika však vedla k tomu, že se demografická křivka zdeformovala. Do produktivního věku a tím i do pracovní síly se dostává méně lidí než v minulosti a zároveň mnoho lidí odchází do důchodu. V loňském roce zůstala velikost pracovní síly prakticky stejná.