Zásadním dlouhodobým trendem, který zpráva rozebírá, je přesun ekonomik Evropské unie od výroby ke službám, tzv. deindustrializace. Snížení kapacity výroby se ale podepisuje na exportu a inovačním potenciálu ekonomiky, které se značnou měrou zasluhují o dlouhodobý růst a vyšší životní úroveň. Růst sektoru služeb také vytěsňuje z mezinárodních trhů určité typy produktů vyráběných v EU. Zvrátit tento trend a znovu nastolit udržitelnou míru produkce zpracovatelského průmyslu je proto jednou z hlavních priorit EU z posledních let. Evropská komise by chtěla v budoucnu docílit silnější průmyslové základny a tím i většího podílu zpracovatelského průmyslu na struktuře ekonomiky členských států. I přes zmenšující se podíl zpracovatelského průmyslu k celkové struktuře ekonomiky EU výrobní sektor neupadá, jak by se na první pohled mohlo zdát. Zásluhu na tom mají především státy jako Česká republika, kde je zpracovatelský průmysl tradičně silný.

Česká republika dle zprávy, která vychází z let 2000 až 2014, patří mezi státy s největším nárůstem hrubé přidané hodnoty ve zpracovatelském průmyslu. Ta celkově činila 111 procent. Vyšší procentuální růst zaznamenaly jen Polsko (147 %) a Slovensko (182 % (graf 1). Česká republika si významně polepšila i z hlediska zaměstnanosti v high-tech, medium/high-tech a medium/low-tech sektorech, kde bylo vytvořeno více pracovních míst.  Česku se navíc podařilo během posledních 15 let značně zvýšit produktivitu práce, což se například Polákům nepodařilo.

Graf 1 (zdroj: EU Structural Change 2015)