Dvě z nich byly určeny pro ty, kdo dobu komunismu nezažili a kdo se o ní učí jen ve školách: konkrétně pro studenty gymnázií Mozartova a Dašická. Třetí byla velká veřejná debata na pardubickém zámku. Pamětníci, ale také historici a širší veřejnost se zde setkali, aby společně připomněli hrdinské činy těch, kteří se odmítli smířit s komunistickými praktikami a s útlakem společnosti. „Musíme podotknout, že se stále jedná o velmi bolestivé období našich nejnovějších dějin“, řekl jeden z diskutujících, historik Libor Svoboda z Ústavu pro studium totalitních režimů v Praze.

Svoboda při debatách prezentoval řadu akcí státní bezpečnosti na potlačení odporu proti komunismu a též činnost ilegálních skupin, např. těch, které byly v 50. letech souzeny v rámci akce Malíř. Činnost těchto skupin, které působily na Pardubicku, Přeloučsku a Vysokomýtecku, byla zaměřena na vydávání, rozmnožování a rozšiřování ilegálního časopisu Boj za svobodu a demokracii, na shromažďování finančních prostředků, na podporu rodin perzekvovaných z politických důvodů, na získávání zpráv zpravodajského charakteru a na pomoc hledaným osobám s odchodem do emigrace.