Media se opět (po roce) zajímají o bezpečnost hřišť a sportovišť. Důvodem je smrtelný úraz dítěte způsobený převrácenou brankou. Ještě, že se tak děje „jenom“ (?!) jednou za rok. O „běžných“ zraněních na dětských hřištích (raději) nic nevíme. Ale statistiky jsou neúprosné. Úrazy jsou obecně považovány za největší zdravotnický problém dětského věku. Ročně je v České republice hospitalizováno cca 30 000 dětí, z toho 9% (cca 2 700) pro úraz způsobený na dětském hřišti, resp. 8% (cca 2400) pro úraz způsobený na sportovišti. Jistě, že je řada úrazů, které jsou způsobeny dováděním, či i přirozenou neukázněností dítěte, kterým rodič či dohlížející pedagog nedokáže vždy předejít. Mnohé úrazy jsou ovšem způsobeny špatnou technickou kvalitou - nesouladem s požadavky norem, nebo montážními závadami u herních či sportovních prvků na veřejných zařízeních (hřiště, sportoviště, tělocvičny). O tom svědčí nálezy České obchodní inspekce, která se bezpečnosti dětských hřišť v minulých letech věnovala a zhruba 30% dětských hřišť vykazuje nedostatky s ohledem na bezpečnost provozu. Naše zjištění jsou ještě horší.
A právě zajištěním odpovídajících technických parametrů herních a sportovních prvků a vybavení a také zajištěním správných podmínek provozování zařízení lze míru rizika maximálně snížit. Cílenou prevenci rozvíjíme na základě evropských norem pro zařízení dětských hřišť a pro sportoviště a tělocvičny. Technické normy definují bezpečnostní požadavky na herní a sportovní prvky, jejich vzájemné bezpečné umístění na hřišti a sportovišti, základní podmínky správného provozu, např. zajišťování kontrol zařízení, i metodiky zkoušení. Použití norem je ovšem v principu dobrovolné - proto naše sdružení (Sdružení českých spotřebitelů, SČS) s partnery vyvíjí a prosazuje taková opatření, která jejich použití v co nejširší míře propagují a podporují. Shoda s normami je totiž zcela zásadní - bez dodržování norem nelze spolehlivě zajistit bezpečný provoz hřiště či sportoviště.
Pro vlastníky, zřizovatele a provozovatele uvedených zařízení jsme formulovali několik základních podmínek správného provozu, které jsme i vydali tiskem a v regionech prezentovali v průběhu několika let na desítkách seminářů. Tyto principy vycházejí z mnoha let zkušeností v tomto oboru a byly připravovány např. s pí Zd. Houžvičkovou, předsedkyní profesní komory SOTKVO, naší nejrenomovanější odbornicí v oboru bezpečného provozu hřišť a sportovišť.
Na co zejména se má provozovatel veřejného zařízení určeného pro hru a sport dětí soustředit? Základní princip je vlastně jednoduchý. V celém procesu uvedení zařízení do provozu a poté při vlastním provozu je třeba mít zajištěné řádné kontroly na několika úrovních, s důrazem na roční pravidelnou nezávislou odbornou kontrolu. Ta je totiž považována za pilíř k zajištění bezpečného provozu, protože pokud zjištěné závady po kvalifikované a objektivně provedené kontrole jsou odstraněny, riziko úrazu je nulové, či alespoň minimální.
Již u nového či přejímaného zařízení provozovatel „musí“ ověřit nezávislým subjektem, že instalace herních a sportovních prvků a bezpečných povrchů odpovídá evropským normám; součástí nezbytného provozního řádu musí být třístupňová kontrola provozu hřiště a sportoviště, včetně stanovené osobní odpovědnosti za jejich provádění a za bezpečnostní stav hřiště a sportoviště; zmíněnou pravidelnou (roční) odbornou technickou kontrolu, musí provádět certifikovaná osoba – subjekt nezávislý na výrobci/dodavateli prvků či na provozovateli; kontrolou zjištěné závady musí být bezodkladně opraveny.
Jak předesílám výše, máme zkušenosti se stovkami a stovkami případů porušení norem na hřištích a sportovištích. Někteří provozovatelé naprosto nedodržují zásady zmiňované metodiky. Běžné jsou ale i případy, kdy se provozovatel snaží provoz zajistit v zásadě v souladu s uvedenými principy metodiky, ale z různých důvodů dojde k pochybením. K těm náleží např. neodborná nebo „ve střetů zájmů“ provedená roční kontrola; vstupní či roční kontrolu provádí výrobce, či dodavatel, tedy osoba ve střetu zájmů; provozovatelé často opomenou vyžádat či zajistit certifikaci prvků po zásadnější opravě či rekonstrukci a provést následnou nezávislou kontrolu.
Jak ale může mít provozovatel hřiště záruku, že dodržuje řádně metodiku správného provozu a že se - přes „dobrou víru“ ve správnost svého počínání – nedopouští pochybení a má zajištěno kvalifikované provádění nezávislých kontrol? Tuto garanci mu poskytne značka kvality „Hřiště-sportoviště-tělocvična – Ověřený provoz“.
Značka je licencí zpřístupněna žadatelům, kteří chtějí prokázat splnění a následné dlouhodobé dodržování shody provozovaných herních a sportovních prvků s požadavky legislativy a evropských norem, a i bezpečný provoz celého zařízení (tj. dětského hřiště, sportoviště, tělocvičny či podobného zařízení). U veřejně provozovaného zařízení vlastník značky na základě žádosti podané žadatelem prověří aktuální stav provozovaného zařízení a předpoklady pro schopnost dlouhodobého udržení stability provozu a shody s požadavky bezpečnosti a kvality provozu daného zařízení. Skutečný stav je každoročně ověřen auditem. Značka byla přijata do programu Česká kvalita, čímž prokázala náročnost podmínek stanovených pro její získání.
Správnou praxi provozu sportovních hřišť a sportovišť i značku pro bezpečné hřiště sdružení s partnery propaguje na řadě akcí a seminářů v regionech, v médiích, v odborné literatuře. (Viz též www.overenehriste.cz).
Bohužel, stále existuje mnoho provozovatelů hřišť a sportovišť, kteří si neuvědomují svoji zodpovědnost za zdraví a životy dětí, které tráví svůj čas hrou či sportem na jimi spravovaném veřejném zařízení. Při tom nový občanský zákoník zavádí významné prodražení zejména v oblasti tzv. imateriální (nehmotné) újmy. V součtu se může jednat o miliónové roční renty, uvádějí zdroje, které zdůrazňují, že Nejvyšší soud už ocenil lidský život na zhruba deset miliónů korun.
Ing. Libor Dupal
Autor je statutárním ředitelem Sdružení českých spotřebitelů a ředitelem Kabinetu pro standardizaci (obecně prospěšná společnost). V rámci Rady kvality ČR předsedá Odborné sekci Kvalita v ochraně spotřebitele. Působí v řadě dalších pracovních a poradních skupin na národní, evropské i mezinárodní úrovni se zaměřením na podporu kvality, bezpečnosti výrobků a služeb, technickou normalizaci apod. (Česká technologická platforma pro potraviny, technická normalizační komise pro výrobky pro děti, koordinační skupina pro ISO COPOLCO aj.).
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
