Z těchto smluv se totiž lze jen velmi obtížně vyvázat předčasně, tedy před uplynutím doby, na kterou byla smlouva uzavřena, resp. „prolongována“. To může představovat problém zejména do budoucna.

Ne všechny smlouvy na dobu určitou skončí uplynutím doby, na niž byly uzavřeny. V drtivé většině případů mají spotřebitelé s dodavateli sjednanou tzv. automatickou prolongaci, která zajišťuje automatickou obnovu smlouvy na dobu určitou – typicky za stejných podmínek a na stejnou dobu, jako byla uzavřena smlouva původní. Skrytým nebezpečím však může být to, když se při automatické prolongaci mění cena. A zatímco letos je maximální cena energií omezena cenovými stropy, od příštího roku mohou vysoko nastavené ceny na spotřebitele dopadnout plnou vahou.

„Energetický zákon automatickému prodlužování smluv na dobu určitou nijak nebrání. Spotřebiteli však dává možnost prolongaci odmítnout, pokud s ní nesouhlasí. Musí tak ale učinit nejpozději dvacet dnů před tím, než by obnovená smlouva začala platit,“ radí Markéta Zemanová, členka Rady ERÚ, a dodává: „Každý si přitom musí pohlídat, kdy mu smlouva končí a kdy by se měla prodloužit. Dodavatel totiž nemá zákonnou povinnost nás upozornit na blížící se termín prolongace.“