ERÚ: Dluh na přeplatcích si mohou spotřebitelé od svých dodavatelů „odebírat“ ze záloh

26.12.2023 11:42 | Tisková zpráva

Na Energetický regulační úřad (ERÚ) se denně obracejí spotřebitelé, jimž dodavatelé nevracejí přeplatky z vyúčtování. V některých případech se přitom jedná o desetitisícové částky. Občané mohou v těchto případech obchodníkům oznámit, že jim nebudou hradit zálohy na energie, neboť vůči nim započítávají pohledávku představovanou přeplatkem. V některých případech je také možné odstoupit od smlouvy. Je ovšem třeba postupovat velmi precizně a přesně.

ERÚ: Dluh na přeplatcích si mohou spotřebitelé od svých dodavatelů „odebírat“ ze záloh
Foto: ERÚ
Popisek: ERÚ

Jedním z nejčastějších důvodů, proč se letos spotřebitelé obracejí na ERÚ, je neuhrazený přeplatek ze strany dodavatele elektřiny nebo plynu. Obchodník ho sice řádně uvede ve vyúčtování, i s datem splatnosti, termín ovšem nedodrží a se svými klienty následně nekomunikuje buď vůbec, nebo komunikuje jen velmi sporadicky.

„V první řadě by měl spotřebitel dodavateli vždy zaslat písemnou výzvu k uhrazení přeplatku. Pokud zůstane bez reakce, může dluh postupně ´umazávat´ ze záloh, na základě úkonu započtení, nebo může dluh vymáhat cestou sporného řízení. V případě započtení sdělí spotřebitel obchodníkovi, že zálohu neuhradí z důvodu, že vůči ní započítává pohledávku představovanou přeplatkem,“ říká Markéta Zemanová, členka Rady ERÚ, která zároveň zdůrazňuje: „Pozor na to, že ani pokud nám dodavatel dluží, nemůžeme mu prostě přestat platit zálohy. Úkonem započtení je však tato naše zákaznická povinnost splněná.“

Vymáhání celého přeplatku je možné pouze formou exekuce – skrze soudního exekutora či soud. Je pro ni nutné disponovat tzv. exekučním titulem, většinou rozhodnutím o přiznání pohledávky. Toho se každý zákazník domůže u příslušného civilního soudu prostřednictvím žaloby. Spotřebitel (osoba odebírající elektřinu a plyn mimo rámec podnikatelské činnosti, typicky pro svou domácnost) navíc u ERÚ v rámci návrhu na spor, který je mimosoudní obdobou žaloby. Výjimku by představovala situace, kdy by u dodavatele bylo zahájeno insolvenční řízení, v takovém případě lze pohledávky uplatnit pouze přihlášením do insolvenčního řízení.

Neuhrazený přeplatek v nezanedbatelné výši může být zároveň podstatným porušením smlouvy ze strany dodavatele. To zákazníkovi umožňuje (podle občanského zákoníku) od ní bez zbytečného odkladu odstoupit, pokud se protistrany nedomluví na jiném řešení, například snížení záloh na další období.

„Odstoupení od smlouvy je účinné od okamžiku jeho doručení dodavateli. Pokud se tedy rozhodneme tímto způsobem s obchodníkem spolupráci ukončit, měli bychom už mít sjednanou smlouvu s obchodníkem novým, abychom po určité období nezůstali bez dodavatele. Naše pohledávka se tím neruší,“ upřesňuje Ladislav Havel, člen Rady ERÚ.

Dluh nezaniká ani tehdy, když dodavatel, který svou finanční situaci není schopen řešit, své zákazníky převede k jinému obchodníkovi, většinou prostřednictvím transakce označované jako prodej obchodního závodu. V tom případě se jeho povinnosti převádějí na nového dodavatele.

ERÚ se setkává také s případy, kdy zákazníky kontaktuje jiný obchodník s tím, že ví o problémech jejich dodavatele, a nabízí jim přechod k němu. „Tady je na místě velká obezřetnost. Je totiž pravděpodobné, že tento obchodník získal informaci a kontakt na ně od jejich problémového dodavatele. A nyní využívá jejich nepříznivé situace,“ radí Ladislav Havel. 

V případě, že by zákazník smlouvu s jiným dodavatelem bez dalšího uzavřel, mohl by tím porušit smlouvu s dodavatelem stávajícím, a vystavit se tím riziku smluvní pokuty. Pohledávka vůči původnímu dodavateli by se v případě uzavření nové smlouvy s jiným dodavatelem na nového dodavatele nepřevedla, na rozdíl od výše zmiňovaného prodeje obchodního závodu.

Podrobný návod, jak postupovat v případě neuhrazeného přeplatku ze strany dodavatele, najdou spotřebitelé na webu ERÚ.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

BESIP: Skrytá měření odhalila další rizikové místo v Libereckém kraji

7:14 BESIP: Skrytá měření odhalila další rizikové místo v Libereckém kraji

V Hajništi překračuje maximální povolenou rychlost v obci skoro 90 procent motoristů. Výjimkou nebyl…