„Spotřebuju mnohem méně elektřiny, přesto za ni mám platit víc než v minulosti.“ Přibližně takto začíná řada podání, které spotřebitelé adresují ERÚ. Úřad se zabývá všemi podněty, ovšem pomoci může pouze v případech, kdy dodavatel pochybil. To se přitom neděje zdaleka vždy – obchodník totiž často svým zákazníkům cenu energií zvýšil v souladu se zákonem a smluvním ujednáním. Tedy informoval je o změně s minimálně třicetidenním předstihem, prokazatelně a adresně, a zároveň je upozornil na možnost smlouvu vypovědět. Případně u zákazníka došlo, na základě smluvního ujednání, ke změně ceny v souvislosti s automatickou prolongací[1].

„Samotná možnost jednostranné změny smlouvy, zejména pak ceny, je pro mnoho spotřebitelů překvapením. Berou jako samozřejmost, že když se na nějaké ceně zákazník s obchodníkem písemně domluví, cena pak automaticky platí po celou dobu trvání takové smlouvy,“ potvrzuje Ladislav Havel, člen Rady ERÚ. „Jedná se o jeden z typických případů nepozornosti, na který opakovaně narážíme. Nepříjemnostem lze přitom často předejít jen tím, že si pozorně přečteme smlouvu, zejména pak ujednání o ceně a o možnostech její jednostranné změny.“