Ze záznamu z jednání schůze vlády České republiky vyplývá, že z navrženého seznamu vláda vypustila navrhované nové evropsky významné lokality Porta Bohemica, Louky u Přelouče a Neratov a provedení navrhované úpravy hranice v evropsky významné lokalitě Lužnice a Nežárka.
Z hlediska vodní dopravy se jedná o dvě lokality a to Porta Bohemica a Louky u Přelouče. V prvním případě šlo o významné rozšíření lokality Labské údolí o cca 7,6 tis. ha, tvořené mj. vlastním korytem vodního toku Labe v délce 70 km od obce Třeboutice u Českých Kopist po státní hranici ČR/SRN. V druhém případě šlo o nové lokality Slavíkovy ostrovy a Labišťata u Přelouče na středním úseku vodního toku Labe. V případě zahrnutí těchto lokalit do národního seznamu evropsky významných lokalit by v podstatě došlo k likvidaci vodní dopravy, neboť by nemohly být realizovány, pro vodní dopravu životně důležitá vodní díla Děčín a Přelouč II a plavebně udržovat vodní tok Labe ve výše uvedeném úseku o délce 70 km..
V případě Přelouče se jedná o plavebně důležitý stupeň, který je nezbytný pro napojení labské vodní cesty na dlouhodobě připravovaný multimodální dopravní uzel koncového přístavu Pardubice pro Pardubický a Královehradecký kraj, ve vazbě i na celou severní Moravu.
V případě víceúčelového plavebního stupně Děčín (mj. výroba elektrické energie prostřednictvím obnovitelného zdroje) by došlo ke znemožnění nutného zlepšení plavebních podmínek pod Děčínem a tím v podstatě k eliminaci historického napojení našeho vnitrozemského státu vnitrozemskou vodní dopravou po Labi a evropských vodních cestách do hlavních severomořských přístavů zejména Hamburku, Brém a Rotterdamu.
Na podporu zachování příznivých podmínek pro vodní dopravu nezahrnutím výše uvedených lokalit do seznamu nově navrhovaných evropsky významných lokalit byla, v průběhu vice jak ročního projednávání, vypracována řada kladných plavebně vodocestných, ekonomických, environmentálních i právních rozborů.
Na tomto místě je vhodné zdůraznit, že vodní doprava oproti dopravě silniční i železniční vykazuje nejmenší zátěž pro životní prostředí, zejména z hlediska minimálního vypouštění škodlivých emisí a hlučnosti. Je bolestné, že zde musí vodní doprava bojovat s ekologickými iniciativami, které předurčují některé těžko prokazatelné jedince fauny a flóry nad lidským činitelem.
Jedním z příkladů je uváděná ochrana motýlů modrásků očkovaného a bahenního v lokalitě výše uvedeného plavebního stupně Přelouč, přestože existují jiné reprezentativní lokality pro jejich ochranu, jako např. modrásci, kteří jsou v lokalitě Poděbrady-Kluk dokonce bezprostředně ohroženi.
Z hlediska národohospodářského je rozhodnutí vlády, která vzala na vědomí všechny rozbory a rozhodla ve prospěch státu České republiky velmi zodpovědné. Méně pochopitelná je hysterie, která ze strany ekologických aktivit toto rozhodnutí vyprovokovala. Podstatnou část projednávání předmětného návrhu rozšířeného seznamu evropsky významných lokalit Natura 2000 se ekologické aktivity „schovávaly“ za neprokazatelné předčasné rozhodnutí Evropské komise, že rozšíření seznamu o dané lokality je již pro Českou republiku závazné a že není o čem rozhodovat. Pro odbornou veřejnost je nepochopitelné, že zásadní reakce ekologických aktivit k nařízení vlády ze dne 3. února 2016, velmi podporovaná sdělovacími prostředky, není odborná argumentace, ale pouze velmi jednoduché a účelové vyhrožování o nijak nezdůvodněných sankcí, které údajně Evropská komise vůči České republice uplatní.
České plavební a vodocestné sdružení
České plavební a vodocestné sdružení (dále jen „ČPVS“), je odborné apolitické seskupení plavebních a vodocestných odborníků, se sídlem v Praze 7, Holešovický přístav 1146. ČPVS bylo zřízeno v roce 1994 registrací jeho stanov Ministerstvem vnitra České republiky ze dne 13.5.1994, ve znění ze dne 21.3.2001 pod čj.II/sOS/1-24520/94-R. Členství v ČPVS je řádné a čestné. Organizačními útvary jsou valná hromada, výbor a odborné pracovní skupiny. Kontrolu hospodaření zabezpečuje kontrolní komise. ČPVS získává prostředky pro svou činnost z členských příspěvků právnických a fyzických osob, z výnosů odborných akcí, z darů a z reklamy. Pro naplňování svých cílů může sdružení uzavřít dohody o spolupráci s jinými uznávanými národními sdruženími činnými v jeho oblasti působení.
ČPVS sdružuje fyzické a právnické osoby, reprezentujících odborníky z oblasti vnitrozemské plavby, vodního hospodářství a stavitelství, lodního průmyslu, plavebního provozu, vědecko výzkumné základny, vysokých škol stavebního a dopravního charakteru a státní správy z celé České republiky. Hlavním posláním sdružení je zejména rozvíjení nejnovějších odborných znalostí z oboru plavby a vodních cest mezi odborníky v oboru i v oborech příbuzných, zpracovávání odborných stanovisek k problémům přípravy, výstavby a provozu vodních cest a plavby, pořádání odborných konferencí.
ČPVS je kolektivním členem nejstaršího a nejprestižnějšího světového plavebního seskupení Mezinárodního plavebního sdružení AIPCN/PIANC. ČPVS má reciproční členství se Slovenským plavebným kongresem PIANC, s Evropskou říčně-námořní unií (ERSTU) a se Sdružením pro rozvoj Moravskoslezského kraje. Dohodu o spolupráci a vzájemné výměně informací má od roku 2001 se Sdružením vodohospodářů České republiky a od roku 2003 se Spolkem pro podporu Pomoraví.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
