„Dokumentoval jsem v podstatě export zázraků. Viděl jsem operace srdce, mozku, očí, popálenin a hlavně neuvěřitelnou profesionalitu a odbornost, se kterou české týmy pracují. Češi mají na co být pyšní. Dělají konkrétní věci s konkrétním dopadem, a to je v rámci probíhajících složitých migračních procesů důležité,“ vzpomněl 36letý fotograf. Účast na programu MEDEVAC pro něj byla o to těžší, že do té doby se jako fotograf na operační sál nedostal. A hned první operační výkon, který zažil, byla náročná operace srdce tříleté holčičky. „Na sále mi říkali, ať zhluboka dýchám. A kdyby něco, měl jsem rychle vyběhnout ven. Radili mi: Nesmíš tu zvracet, zásadní je neomdlít a nespadnout chirurgovi do rány – na tlukoucí srdce,“ popisoval s úsměvem Pasz, který si díky programu MEDEVAC uvědomil, že ačkoli panují v České republice a v oblastech postižených konflikty zásadně rozdílné životní podmínky, všem lidem je společná touha postarat se o sebe a svou rodinu. Výběr fotografií pro výstavu podle něj nebyl jednoduchý. „Měl jsem tisíce záběrů. Snažili jsme se, aby divák sledoval české týmy přímo v akci, ale aby znal i kontext, tedy že jde o snímky z místa konfliktů,“ dodal.

Na programu MEDEVAC od roku 2015 spolupracuje také Fakultní nemocnice Olomouc. Misí se účastnili traumatologové MUDr. Petr Špiroch, Ph.D., MUDr. Jaromír Freiwald a MUDr. Pavel Korpa, anesteziologové MUDr. Lenka Obare Psyzková, MUDr. Karel Axmann, MUDr. Roland Görcs a také fyzioterapeutka Mgr. Naděžda Calabová, DiS. Specialisté na úrazovou chirurgii Petr Špiroch a Pavel Korpa pomáhali pacientům v jordánském Ammánu naposledy letos na jaře. „Byli to syrští uprchlíci bez prostředků, kteří by jinak na zdravotní péči nemohli pomýšlet,“ doplnil Petr Špiroch. Během desetidenního pobytu, šesti operačních dnů, provedli 19 operací. „Na místě máme spolupracovníka – jordánského ortopeda, který vybírá mezi pacienty takové, jimž můžeme s naší specializací pomoci. Jsou to lidé, kteří utrpěli vážné úrazy, a jejich zranění se jim špatně zhojila nebo nebyla odborně ošetřena,“ popisoval průběh mise. „Díky předvýběru se můžeme věnovat skutečně jen těm pacientům, pro něž bude naše léčba znamenat přínos a zlepšení kvality života,“ dodal. Medicínská pomoc přímo v zemích, kde se uprchlíci postižení válkou nachází, je podle Špirocha nejlepší volbou. „Je to racionálnější a účelnější, než poraněné importovat do Evropy a léčit je u nás. I v našich podmínkách by léčba řady těchto lidí trvala půl roku i déle. Většina z nich do Evropy ani nechce, chtějí se po válce vrátit zpět do své vlasti,“ uvedl.