Věra Jourová v rozhovoru pro Český rozhlas hodnotila možný střet zájmů českého premiéra Andreje Babiše s ohledem na dotazování Evropské komise, kterou zajímá, jak Babiš vyhověl evropským zákonům. Jourová uvedla, že samotné posouzení střetu zájmů je především otázkou expertů, kteří mají k dispozici kompletní dokumentaci. 

„Tohle je otázka pro experty, kteří mají načteny ty dokumenty k svěřenským fondům. Já jsem se tím nemusela zabývat, což jsem moc ráda. Ale jenom k tomu dopisu komise, já tomu rozumím, že Komise má povinnost se starat o to, aby ty střety zájmů nebyly a nařízení Evropské unie, která hovoří o střetech zájmů, hovoří jasně. Takže oni se právem dotazují,“ řekla Jourová.

Podle ní je přirozené, že Evropská komise v takových případech postupuje důsledně a žádá doplňující informace. Pokud by podle ní odpovědi nebyly dostatečné, mohlo by to mít konkrétní dopady na financování firem spojených s politikem, jehož se střet týká. „Já si myslím, že by tam nastalo rozhodnutí o tom, že by opravdu ty firmy, které patří do byznysového okruhu pana premiéra, nebyly jaksi obšťastněny dotacemi,“ uvedla.

Zároveň ale odmítla obavy, že by takové kroky znamenaly zásadní ztráty pro český státní rozpočet. Evropský systém podle ní umožňuje oddělit problematické a bezproblémové toky financí. „Podle mého názoru nikoli. Slyšela jsem hodně alarmujících názorů a zpráv, že bychom přišli jako Česko o peníze, ale takhle to nefunguje. Evropská komise má možnosti se podívat do toho systému a naprosto jasně oddělit ty, řekněme, čisté peníze od těch peněz, které jsou zatíženy případným střetem zájmů a ty potom zastavit. Takže já si vlastně nepamatuji, že by takhle drakonické rozhodnutí padlo, že by země doplatila na to, že nějaký politik je ve střetu zájmů,“ dodala.

Jourová se v rozhovoru vyjadřovala také k tomu, jak je Česká republika vnímána v rámci Evropské unie. Připomněla, že obraz Česka byl podle jejích zkušeností dlouhodobě nejednoznačný a někdy obtížně čitelný. „Většinu času jsme byli nečitelní. Dostávala jsem často otázku, co vy Češi vlastně chcete? Patříte nebo cítíte se být na západě nebo na východě. Jak to máte s plněním závazků? Proč nemáte euro, které jaksi přijmout musíme, ale neřeklo se kdy. Nepatřili jsme mezi ty, kteří metali nejvíce vety, to znamená, kteří natvrdo blokovali. Myslím, že jsme vetovali jen dvakrát za historii České republiky v unii, ale ten celkový umělecký dojem byl takový, že se vlastně neví, co se dá od Čechů čekat,“ uvedla Jourová.

V souvislosti s prohlášením o „pragmatické zahraniční politice“ odmítající hodnotový rámec Jourová upozornila, že skutečný pragmatismus v evropské politice znamená schopnost kompromisu, nikoliv rezignaci na hodnoty. „Pragmatickou politiku vůči unii dělá ten, který ne nutně souhlasí se vším, ale je to týmový hráč. Přispívá návrhy, přispívá k řešením, dokáže přijmout kompromisy. Tohle je pragmatická politika, která se extrémně vyplácela řadě evropských politiků,“ řekla.

Jako příklad zmínila bývalého bulharského premiéra Bojka Borisova. „On se uměl domlouvat a Bulharsko na tom vlastně velmi profitovalo, takže to byla pragmatická politika par excellence,“ prohlásila Jourová.

Zároveň ale vyjádřila obavu z opouštění hodnotového rámce v zahraniční politice. Podle ní může mít dlouhodobé důsledky pro postavení Česka v Evropě. „Mně to velmi vadí, musím říct, protože Česká republika přes všechny předsudky, které jsme si před chvilkou řekli, měla velice vysoké renomé, renomé především pro poměrně solidní zahraniční pomoc. Byl tady pořád ještě ten étos Václava Havla, který nechtěl dělat jenom kšefty, ale když jednal se zahraničím, tak tam hodnoty byly přítomny,“ vysvětlila bývalá místopředsedkyně Evropské komise.

V další části rozhovoru Jourová reagovala i na výhrady k přesunům agend v oblasti lidských práv a na změny ve fungování vlády. Kritizovala případné oslabování této agendy, i když připustila, že některé kroky mohou být motivovány snahou o efektivnější řízení. „Andrej Babiš je pragmatik a chce, aby věci fungovaly bez zbytečných mezičlánků a nějakých úrovní, které třeba komplikují cestu k cílům. No a cesta k cílům v lidskoprávní agendě nebo v té v této oblasti, tam žádné cíle nemůže dosáhnout. To je trvalý boj o ochranu zájmů těch slabších. A to je otázka nadresortní. To nemůže řešit jedno ministerstvo,“ uvedla.

Jourová se vyjádřila i k zahraničněpolitické orientaci a varovala před oslabením spojenců směrem k autoritářským režimům. „Já doufám, že to nedožene vláda k dokonalosti, že bychom nakonec měli jenom špatné kamarády,“ řekla. Na doplňující otázky pak rozvedla, že tím míní především rizikové vztahy mimo euroatlantický prostor. „No tak to jsou ti na východ. Od nás přeskakují Slovensko. Tam do toho bych nešla. My potřebujeme dobré kamarády, my potřebujeme spolehlivé partnery,“ prohlásila Jourová.

Velkou část rozhovoru věnovala i situaci v Evropské unii a proměně globální politiky. Odkazovala na koncept finského prezidenta Alexandera Stubba o realismu založeném na hodnotách. „Alexander Stubb, ten má dobrý kompas a dobrý čich na ty správné kamarády a když už s nimi nemůže být kamarád, tak se s nimi aspoň snaží dohodnout,“ pochválila finského prezidenta.

V otázce Ukrajiny a evropské politiky Jourová zdůraznila nutnost kombinace pragmatismu a hodnotového přístupu, zejména v oblasti solidarity a podpory uprchlíků. „Já bych byla ráda, kdyby ten závěr zněl tak, že budeme pomáhat těm, kteří to potřebují, a budeme přijímat jaksi na druhé straně pomoc těch, kteří tady pracují a vytvářejí hodnoty,“ řekla k vládním návrhům na zpřísnění azylových pravidel.

V závěru rozhovoru se věnovala také evropské regulaci médií, kterou sama pomáhala formovat. Připomněla, že smyslem Evropského aktu o svobodě médií bylo posílit jejich nezávislost vůči politickým tlakům. „No, já jsem to vymyslela a prosadila… Smyslem bylo jednak ohraničit prostor pro média, aby byla odolnější vůči politickým tlakům. To se hlavně týkalo veřejnoprávních médií. Udělat jim prostor pro svobodnou práci, pro větší sílu vůči digitálním platformám,“ uvedla.

Pokud by podle ní došlo v Česku k výraznému oslabení financování veřejnoprávních médií, Evropská komise by mohla situaci řešit v rámci platných pravidel. „Ve chvíli, kdy by došlo k razantnímu snížení financování… tak by Evropská komise měla začít tu věc řešit, protože v tu chvíli by se český zákon dostal do střetu s evropským nařízením o svobodě médií,“ dodala, že v krajním případě by mohlo dojít i k soudnímu řízení.

„Pak nastává standardní postup, že pošle komise na základě toho expertního stanoviska… pak pošle jeden dopis, pak pošle druhý dopis a pak může dát Českou republiku k Evropskému soudu,“ popsala. Na závěr pak upozornila, že svoboda médií je v Evropě pod tlakem a čelí kombinaci politických, bezpečnostních i technologických výzev.

Psali jsme:

„Eliminovat.“ Odpůrci Babiše sní o vraždě na Úřadu vlády

Erik Best: Pavel může Hrad obhájit. Záleží na jediné věci

Věře Jourové nikdy neodpustím. Michal Půr zmrazil sál

„Nevhodný názor nesmí projít.“ Radní Kňourek získal data z ČRo. Podezření potvrzeno