Na vynálezu střídavého elektroporačního generátoru se velkou měrou podíleli vědci z týmu Intervenční srdeční elektrofyziologie pod vedením MUDr. Zdeňka Stárka, Ph.D. Pro léčbu srdečních arytmií, tedy ablaci (doslova odizolování) abnormální srdeční tkáně, se v současnosti standardně používá termální radiofrekvenční energie, kdy ale hrozí poškození okolních struktur, např. jícnu. Vhodnou alternativou překonávající výše zmíněné limity jsou netermální metody ablací, kterými se lze vyhnout komplikacím typických pro standardní ablační terapie. Doposud však neexistovalo řešení, které by nezahrnovalo celkovou anestezii či riziko svalových kontrakcí.
Elektroporační generátor je netermální zdroj energie, který je první alternativou k současné termální technologii umožňující ablaci srdeční tkáně. „Tento zdroj energie je v mnohém lepší, než stávající technologie s ohledem na bezpečnost a trvalé udržení normálního srdečního rytmu. Střídavý elektroporační generátor byl připraven jako první a doposud jediný elektroporační generátor připravený přímo pro intervenční elektrofyziologii“, uvedl MUDr. Stárek.
Český patent je zapsán společně s Vysokým učením technickým v Brně. V současnosti je podán také evropský patent.
V letošním roce byl také zapsán užitný vzor s názvem „Skríningová diagnostická sada pro detekci histonů v extracelulárních histonových komplexech“ (Screening diagnostic kit for detecting histones in extracellular histone complexes).
Histony jsou jeden ze základních stavebních prvků chromatinu (komplexu DNA a některých proteinů). Jde o bílkoviny rozpustné ve vodě, na které je namotáno volné vlákno DNA, čímž vzniknou nukleosomy. Vlákno s nukleosomy se stáčí jako telefonní kabel do smyček, které jsou tu a tam přichyceny na proteinové lešení (protein scaffold) a dohromady vytváří chromozom.
Histony se nachází v jádru buněk a po jejich smrti se uvolňují do krve. Zvýšené hodnoty histonů, ať už samotných či v neporušených nukleosomech v krevním řečišti jsou jedním z biomarkerů při prognóze a diagnóze několika typů rakoviny, mozkové mrtvice či sepse. „Tento užitný vzor se zaměřuje právě na histony, na jejich detekci, kvantifikaci a vizualizaci,“ uvedl Manlio Vinciguerra Ph.D. MSc, vedoucí výzkumného týmu Epigenetika, metabolismus a stárnutí FNUSA-ICRC. Části chromatinu nalézající se mimo buňku jsou slibnými „tekutými biopsiemi“, hlavním neinvazivním nástrojem pro personalizovanou medicínu. Jejich použití je však spojeno s obtížemi, mezi které patří zejména nutnost jednoznačného genetického určení, ze kterých tkání tyto části pochází. V případě v případě matky a plodu nebo zdravých a nádorových buněk je to snadno odlišitelné. Komplikovanější je to v případě, když histony a DNA nelze rozlišit mezi „já“ a „ostatní“, ale jsou geneticky totožné. „I některá kardiometabolická onemocnění jsou spojena se zvýšením výskytu fragmentů chromatinu v krvi, nicméně je doposud nešlo monitorovat,“ upozornil Vinciguerra. Řešením by mohla být změna stávající metodiky analýzy tekutých biopsií. „V současné době je přístup řekněme DNA-centrický, my bychom ho chtěli změnit a zaměřit se na konkrétní histony obsažené v chromatinu,“ doplnil Vinciguerra. Princip spočívá v inovativní zobrazovací metodě založené na multispektrálním zobrazovacím průtokovém cytometru. „Pokud víme, tak tato aplikace na screening histonů není v současnosti používána, což bychom chtěli změnit,“ uzavřel Vinciguerra.
Užitný vzor je zapsán společně s Ústavem výzkumu globální změny AV ČR v Brně.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Tisková zpráva
