Geneticky modifikované kukuřice se v ČR vypěstovalo téměř o polovinu méně než v předchozím roce

22.08.2015 10:00

I v letošním roce v České republice pokračuje výrazný pokles plochy geneticky modifikované kukuřice, došlo ke snížení o dalších 757 ha na celkových 997 ha. I přesto Česká republika zůstává jedním z posledních států Evropské unie spolu s největšími pěstiteli Španělskem a Portugalskem, kde se ještě tato plodina pěstuje ve velkém měřítku.

Geneticky modifikované kukuřice se v ČR vypěstovalo téměř o polovinu méně než v předchozím roce
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ministerstvo zemědělství

V rámci České republiky podle evidence SZIF GM kukuřici v roce 2015 pěstovalo 11 pěstitelů, což je o 7 méně. Z celkové výměry kukuřice v České republice tvoří tato geneticky modifikovaná forma pouze 0,30 % z nich. Vedle celostátního snížení výměry a počtu pěstitelů se GM kukuřice přestala pěstovat oproti loňskému roku v Kraji Vysočina, v Moravskoslezském a v Olomouckém kraji. Nejvíce se pěstuje ve Středočeském kraji na 418,38 ha.

Na vině pokračujícího stavu se podílí celá řada faktorů, mezi které se řadí zejména nepatrný tlak škůdce zavíječe kukuřičného vzhledem k jeho minimálnímu výskytu, dále obchodní a cenová politika výrobců a dodavatelů osiva související s celkovou politikou EU vzhledem ke GMO. V důsledku toho některé firmy GM osivo kukuřice do České republiky nedovezly, jelikož se pěstuje ve stále menším měřítku a náklady spojené s dovozem nejsou výhodné. Současně nelze opomenout ani na přísná pravidla v soužití s konvenční formou zemědělství.

GM kukuřice je i v letošním roce jediná GM plodina, kterou je možno v EU pěstovat ke komerčním účelům. Jedná se o GM plodinu s vloženým genem z půdní bakterie Bacillus thuringiensis (odtud také označení Bt-kukuřice). Tato bakterie kukuřici propůjčuje proti zavíječi potřebnou odolnost. Jiná GM plodina nebyla v uplynulém období v EU schválena.

V celosvětovém měřítku jsou GM plodiny významnou složkou zemědělské výroby, podíl ploch v EU v rámci světa je však zanedbatelný. V mimoevropských zemích naopak každoročně přibývá polí s geneticky modifikovanými plodinami. Ve srovnání s jinými regiony světa EU přistupuje ke GM plodinám s vysokou mírou obezřetnosti a s principem předběžné opatrnosti. Postoje jednotlivých členských států EU na pěstování GM plodin jsou velmi odlišné, převažují spíše negativní názory, avšak bez opory vědeckých stanovisek. ČR se řadí spíše k liberálním státům, které při nakládání s GMO vychází z vědeckých poznatků, a současně ponechávají zemědělcům v tomto ohledu svobodnou volbu formy hospodaření a pěstování.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: PV

Ing. Věra Kovářová, MIM byl položen dotaz

věk dožití ve zdraví

Sama zde píšete toto: ,, V roce 2017 byl obvyklý věk dožití ve zdraví u mužů 61 let a u žen 62 let.“ Jak ale tedy vysvětlíte, že vy prosazujete odchod do důchodu déle, a to třeba i o 5 a více let?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

ČEZ: V Temelíně zavezli palivo do prvního bloku. V reaktoru vydrží déle

11:44 ČEZ: V Temelíně zavezli palivo do prvního bloku. V reaktoru vydrží déle

Přesně 163 palivových souborů umístili energetici do reaktoru odstaveného prvního bloku. Nově je mez…