Ty by v budoucnu měly sloužit pacientům s popáleninami nebo bércovými vředy jako podložka, na které by se pěstovaly jejich kožní buňky. Na těchto materiálech velmi dobře rostou i buňky hladkého svalstva (cévní protézy) a kostní buňky pro regeneraci kostních tkání. “Polymerní materiály, v tomto případě především plasty, mají celou řadu skvělých vlastností, optických, mechanických, elektrických, ale také se s nimi snadno pracuje a zároveň jsou cenově dostupné,“ říká Václav Švorčík. „V bioaplikacích se používají relativně omezeně, protože jejich povrchové vlastnosti nejsou pro interakci s buňkami většinou vhodné. Proto jsme náš výzkum zaměřili na úpravu povrchu těchto materiálů tak, aby nabídly živým buňkám pro ně atraktivní prostředí.“ Vědci dalšími experimenty z oblasti materiálového inženýrství prokázali i to, že obdobně modifikované povrchy polymerů mohou najít uplatnění i v elektronice či optice.