„Balíček je téměř převratnou výzvou jak pro evropskou, tak i národní legislativu členských zemí,“ říká Ladislav Minčič, ředitel odboru legislativy, práv a analýz HK ČR.
Dnes bude Praha dalším městem, které navštíví místopředseda Evropské komise pro pracovní místa, růst, investice a konkurenceschopnost Jyrki Katainen – na programu je pracovní setkání se zástupci vlády a byznysu anebo ekonomická konference na pražské VŠE. Hlavním cílem Katainenovy mise ve všech zemí EU je představit Junckerův plán, jenž by měl v následujících třech letech mobilizovat až 300 mld € dodatečných veřejných a soukromých investic. „Málokdo si ovšem uvědomuje, že balíček má ambici deregulovat ekonomiku a uvolňovat prostor tržním finančním nástrojům. A proto - pokud se Evropa skutečně hodlá na pokyn Junckera vydat tímto směrem - měla by dané legislativní a organizační opatření podniknout bez nároků na peníze z našich kapes a bez hrozícího navyšování už tak vysokého veřejného dluhu,“ upozorňuje Ladislav Minčič.
Z celoevropské perspektivy by odstranění překážek pro investice mohlo zahrnout revizi některých mezinárodních účetních standardů nebo odložení účinnosti vybrané legislativy. Typickým příkladem by mohla být nová regulace pojišťovnictví, spočívající v přísnějších kapitálových, kontrolních a informačních požadavcích na fungování evropských pojišťoven.
Balíček je ovšem výzvou i pro národní legislativy členských zemí – tu českou nevyjímaje. Z důvodu konformity se totiž u nás nabízí další scénář, a to opuštění záměru zavést zvláštní sektorové daně. V souvislosti s tímto typem daní totiž byla zmiňována přesně ta odvětví, do kterých je podle Komise potřeba investovat – energetika nebo širokopásmové sítě. Ve hře mohla být i odvětví, která je potřeba zapojit jako partnery, např. soukromé banky. „Důvody proti zavedení zvláštní daně jsou jasné. Za prvé, je potřeba vnímat, že v případě bank se tato daň chová jako čerpadlo, které snižuje - odčerpává objem peněz, jež mohou banky (v souladu s balíčkem) dobrovolně nasměrovat do vládou preferovaných projektů. Za další, má-li být stimulován dodatečný přísun investic do komunikační sítě, bylo by tak trochu proti logickému úsudku zbavovat ji už existujících zdrojů, a to třeba cestou zpoplatnění internetu,“ vysvětluje Minčič.
Nakonec - místem, kde lze hledat prostředky k uskutečnění investic, není jen bankovní, ale i kapitálový trh. „Vedle čerpání úvěrů je vhodné uvažovat i o vydávání akcií. Na místě je mobilizace vlastních zdrojů firem, kde je pro změnu překážkou dvojí ekonomické zdanění zisku. Způsobů jak eliminovat anebo alespoň zmírnit opakované zdaňování zisku však existuje více. Nezbývá než doufat, že k letošnímu 1. lednu zrušené – byť v praxi doposud neúčinné – osvobození dividend neznamená, že by naše vláda rezignovala na škodlivost násobného zdaňování,“ dodává Ladislav Minčič. HK ČR proto věří, že se vláda k nějaké jiné – z hlediska ekonomického působení a sociálního vnímání – variantě řešení tohoto problému vrátí, třeba právě v kontextu naplňování Junckerova plánu.
Hospodářská komora České republiky zastupuje podnikatelskou veřejnost na základě zákona č. 301/1992 Sb. o Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR. Hlavním posláním Hospodářské komory ČR je vytvářet příležitosti pro podnikání, prosazovat a podporovat opatření, která přispívají k rozvoji podnikání v ČR a tím i k celkové ekonomické stabilitě státu. Hospodářská komora České republiky je povinným připomínkovým místem podnikatelské legislativy a chrání zájmy svých členů sdružujících se prostřednictvím sítě regionálních komor a začleněných živnostenských společenstev. HK ČR sdružuje téměř 14 000 členů (fyzických i právnických osob podnikajících v ČR) organizovaných v 61 regionálních komorách a 86 oborových asociacích HK ČR. Více na www.komora.cz
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
