Hospodářská komora: Počet firem a živnostníků se od vzniku ČR více než zdvojnásobil

19.03.2023 10:59 | Tisková zpráva

Zatímco v roce 1993 v České republice působilo 1,25 mil. osob samostatně výdělečně činných, podniků s ručením omezeným, akciových společností a dalších obchodních subjektů, v roce 2021 jich bylo 2,98 milionu.

Hospodářská komora: Počet firem a živnostníků se od vzniku ČR více než zdvojnásobil
Foto: HK ČR
Popisek: Hospodářská komora České republiky

V současnosti tak v České republice působí přibližně 2,4krát více ekonomických subjektů než před třiceti lety. Zároveň roste podíl obchodních společností, z nichž podstatnou část tvoří malé a střední podniky, a význam specializovaných činností s vyšší přidanou hodnotou.

„Malé a střední podniky pomáhaly s přechodem z centrálně plánované na tržní ekonomiku, když zmírňovaly důsledky transformace průmyslu tím, že zaměstnaly pracovníky, kteří byli propouštěni z velkých podniků, třeba z odvětví těžkého, kožedělného a obuvnického průmyslu, a alternativou pro zaměstnance obecně se stala samostatná živnost,“ vyzdvihl důležitou úlohu malého a středního podnikání v 90. letech prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Ten jako federální ministr hospodářství a poté český ministr průmyslu byl přímým účastníkem všech transformačních procesů a během 90. let patřil k nejoblíbenějším politikům. Dnes připomíná, že to byla hlavně tzv. malá privatizace, která na začátku 90. let vystavěla živnostenský sektor a stala se základnou pro malé a střední podnikání, jaké známe dnes.

Anketa

Je v pořádku hrozit blokádami vládních budov?

94%
5%
hlasovalo: 49423 lidí

Soukromí podnikatelé jakožto fyzické osoby nejvyššího podílu na celkovém počtu ekonomicky aktivních subjektů přitom dosáhli v roce 2005. V tomto roce jich bylo 73 %. Poté začal růst podíl právnických osob, tedy obchodních společností, hlavně malých a středních podniků. Soukromí podnikatelé dnes dosahují jen 64 % všech ekonomicky aktivních subjektů.

Rozvoj malých (zaměstnávají méně než 50 zaměstnanců a jejich roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 10 mil. eur) a středních obchodních společností (zaměstnávají méně než 250 zaměstnanců a roční obrat nepřesahuje 50 mil. eur nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 43 mil. eur) je znakem zdravého podnikatelského prostředí.

„Jsou protiváhou monopolům a velkým nadnárodním korporacím. Jsou pružnější než větší podniky, protože dokážou rychleji reagovat na změny na trhu. A tím i pozitivně působí na velké podniky, aby zaváděly inovace a zefektivňovaly výrobu. Zároveň platí, že ani ta největší úspěšná firma se v tržním prostředí neobejde bez menších dodavatelů,“ dodal Vladimír Dlouhý.

Podle něj za nárůstem podílu obchodních společností stojí úspěšné snižování byrokracie při zakládání obchodních společností. S rekodifikací civilního práva se od roku 2014 mimo jiné snížila minimální výše základního kapitálu společnosti s ručením omezeným z 200 tis. Kč na jednu korunu. To řadě osob samostatně výdělečně činných snížilo kapitálové nároky na rozjezd většího podnikání.

Obchodní společnosti jsou přitom zpravidla schopny díky rozsahu svého podnikání vytvořit více hrubé přidané hodnoty než osoby samostatně výdělečně činné, a tím přispívají k vyšší výkonnosti ekonomiky.

Hospodářská komora ale upozorňuje na dlouhodobý problém vykazovaných čísel, kdy je z celkového počtu ekonomických subjektů vedených Českým statistickým úřadem 40 % až polovina tzv. ekonomicky neaktivních. Tuto skupinu tvoří OSVČ s pozastavenou činností a tzv. spící firmy, které jsou v likvidaci, nejeví známky podnikání, neposílají výkazy do obchodníku rejstříku nebo na výzvy úřadů nereagují.

I přesto ale počet subjektů se zjištěnou ekonomickou aktivitou je na historických maximech. Z celkového počtu 2,98 mil. ekonomických subjektů byla u 1,59 mil. osob samostatně výdělečně činných a podniků ekonomická aktivita zjištěna.

Podle Hospodářské komory lze za úspěch tuzemské ekonomiky označit také nárůst významu specializovaných činností s vyšší přidanou hodnotou. Z její analýzy totiž vyplynulo, že od rozdělení Československa došlo k nejvyššímu nárůstu podílu na hrubé přidané hodnotě v oblastech informační a komunikační činnosti, zdravotní a sociální péče, dále u profesních, vědeckých a technických činností, v odvětví vzdělávání a peněžnictví.

Naopak k nejhlubšímu poklesu podílu na hrubé přidané hodnotě došlo ve zpracovatelském průmyslu, v odvětví zemědělství, lesnictví a rybářství, těžby a dobývání a stavebnictví.

Hospodářská komora minulý týden uvedla, že během 30 let reálná produktivita práce v České republice vzrostla téměř o 85 %. Ročně roste průměrně o 2,4 procenta. Z analýz Hospodářské komory také vyplývá, že reálné mzdy, tedy po odečtení inflace, rostou rychleji než produktivita práce. Zaměstnanci v současnosti mají téměř 2,5krát vyšší reálné mzdy než před 30 lety.

Hospodářská komora České republiky si u příležitosti výročí 30 let obnovy samostatného českého státu letos připomíná také 30 let své novodobé historie. V průběhu března analyticky mapuje a zveřejňuje vybrané ukazatele, na kterých lze ilustrovat, jak se tuzemské hospodářství, na jehož rozvoji a prosperitě se jako podnikatelská samospráva podílí, proměnilo.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Mgr. Jaroslav Bžoch byl položen dotaz

migrační pakt

Nepřijde vám divné, že se o migračním paktu hlasovalo těsně před volbami? A bude tedy ještě po volbách něco změnit nebo je to už hotová věc? Taky by mě zajímalo, nakolik se nás týká, protože Rakušan tvrdí, že tu máme uprchlíky z Ukrajiny, takže nebudeme muset přijímat další ani se nebudeme muset vyp...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ministerstvo zahraničí: První Národní rozvojový den v Černínském paláci

13:21 Ministerstvo zahraničí: První Národní rozvojový den v Černínském paláci

Ve čtvrtek 25. dubna se na Ministerstvu zahraničních věcí uskuteční historicky první Národní rozvojo…