Česko je jednou z mála zemí EU, která volbu poštou nenabízí. Volba na dálku by přitom zaujala i nevoliče, zhruba 12 % z nich říká, že by se korespondenčně příštích voleb do parlamentu pravděpodobně zúčastnili.

Celkově by zavedení jakékoliv korespondenční formy hlasování uvítalo 43 % Čechů. Největší podporu má u voličů TOP 09 (uvítalo by ji 84 %), u Pirátů (64 %) a také u stoupenců SPD (50 %). V nedělních Otázkách Václava Moravce její zavedení podpořili i Jan Hamáček a Pavel Bělobrádek, současná vláda jej dokonce slibuje v aktuálním programovém prohlášení. Průzkum MEDIANU pro IFD21 zjišťoval postoj Čechů k zavedení korespondenční volby ze zahraničí i vnitrostátně, například po vzoru Německa, kde možnost volit poštou využívá zhruba pětina občanů a poštovné jim hradí stát. Korespondenční volba funguje i v Rakousku, kde v posledních prezidentských volbách hlasovalo poštou cca 700 000 voličů.

Pokud by korespondenční volba byla zavedena, podle průzkumu by ji využila v příštích parlamentních volbách třetina těch, kteří se voleb plánují zúčastnit (32 %), a okolo 12 % těch, kteří by ke klasickým volbám určitě nešli. Z průzkumu také vyplynulo, že v Česku bydlí mimo adresu svého trvalého bydliště 14 % občanů s volebním právem, tedy více než milion lidí. Volby pro ně znamenají buď cestování a s ním spojené časové i finanční náklady, nebo byrokratickou proceduru vyřizování žádosti o voličský průkaz. Ve věkové kategorii 18–29 let se to týká každého třetího voliče.