Jak by měla EU reagovat na kybernetické útoky proti médiím?

29.05.2015 21:44

Řada velkých západních zpravodajských organizací se v posledních několika letech stala obětí politicky motivovaných kybernetických útoků. Převážně šlo o odplatu za jejich kritické informování o událostech, zemích nebo hnutích spojených se syrským režimem nebo s "islámským státem". Poslanci se středu diskutovali o tom, jak je EU připravena takovým útokům čelit.

Jak by měla EU reagovat na kybernetické útoky proti médiím?
Foto: Hans Štembera
Popisek: Vlajka EU

Podívejte se na naši časovou osu, která vám o kybernetických útocích na média prozradí víc.

Podle stávajících unijních pravidel podléhají povinnosti hlásit významné bezpečnostní incidenty pouze telekomunikační společnosti. Jsou také jediné, kdo musí zajistit bezpečnost svých sítí a služeb.

Ředitel Evropské agentury pro bezpečnost sítí a informací (ENISA) Udo Helmbrecht v nedávném rozhovoru pro EuroparlTV řekl: “Existuje směrnice, ve které je článek, že telekomunikační společnosti musí hlásit problémy, ale v jiných oblastech lze říci, že si stále každý může dělat, co chce."

V roce 2013 Evropská komise přijala vůbec první unijní strategii kybernetické bezpečnosti a navrhla novou směrnici, která by zavedla minimální úroveň zabezpečení pro majitele ostatních kritických infrastruktur, jako je energetika, bankovnictví, zdravotnictví a doprava, a zintenzívnila spolupráci v oblasti jejich ochrany.

"Naším cílem je zajistit, aby kdykoliv, když občané mají něco do činění s kritickou infrastrukturou, byli chráněni před útoky hackerů," řekl loni v říjnu pro EuroparlTV německý lidovecký poslanec Andreas Schwab, který jako zpravodaj vede jménem Evropského parlamentu jednání s Radou a Komisí o nové směrnici.

Zajímá vás, co o ochraně před kybernetickými útoky na média řekli poslanci? Podívejte se na videozáznam včerejší debaty.

Tisková zpráva Evropského parlamentu

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

HZS ČR: Letecké hašení bude v budoucnu zajišťovat šest nových vrtulníků

7:44 HZS ČR: Letecké hašení bude v budoucnu zajišťovat šest nových vrtulníků

Jedním z výsledků jednání Vlády České republiky v úterý 30. dubna 2024 bylo schválení rámcového prog…