„Olympiáda je oblíbená nálepka, ale označit tak soutěž asi můžeme“, říká o bruselské soutěži Lukáš Vondráček a dodává, „Když se podíváte na jména vítězů, jsou to fantastičtí a nejlegendárnější muzikanti naší historie: ať už Leon Fleisher, anebo Vladimir Ashkenazy. Řadit se k nim je pro mě velkou ctí a zároveň velkou zodpovědností.“

Tím ale výčet prvotřídních interpretů zdaleka nekončí. Na zahajovacím koncertě 27. září v Domě kultury města Ostravy se představí další famózní klavírista, frenštátský rodák Martin Kasík.  I on má na kontě celou řadu úspěchů, z nichž je nutné zvýraznit jeho vítězství v další vysoce ceněné soutěži Young Artists Competition v New Yorku (1999). Kromě toho má také majitelem 1. ceny z Mezinárodní interpretační soutěže Pražské jaro, stejně jako další host Janáčkovy filharmonie, členka České filharmonie, hornistka Kateřina Javůrková. Ta k domácímu úspěchu přidala v roce 2016 ještě 2. cenu v Mezinárodní soutěži ARD v Mnichově. Je o ní známo, že peče výborné dorty a zákusky – ten nejslavnější vytvořila k 70. narozeninám šéfdirigenta České filharmonie Jiřího Bělohlávka. Bylo na něm přes 120 figurek filharmoniků i s jejich nástroji a samozřejmě šéfdirigentem.

Také závěrečný symfonický koncert sezóny nabídne hvězdné obsazení. Na programu bude monumentální Mahler, za dirigentským pultem stane šéfdirigent JFO Heiko Mathias Förster, sborový part v nastudování toho nejlepšího z domácích zdrojů – Českého filharmonického sboru a třešinkou na dortu bude pak sólový part v podání jedné z nejlepších operních pěvkyň současnosti Bernardy Fink. Tato v argentinská pěvkyně se slovinskými kořeny žila se svým mužem diplomatem šest let v Praze. Díky tomu nejen slušně česky mluví, ale zamilovala si i Dvořáka a také právě Mahlera. „Mahler je mi blízký především proto, že měl touhu po nějaké jistotě. V Rakousku byl Čech, v Německu Rakušan, ve světě Žid, jak sám říkal. Ale jeho touha, Sehnsucht, ta má i hledisko hluboce spirituální – jeho hudba o tom všem mluví. I o utrpení. A o tom vím i já a moje rodina své – vzpomínky z války, které jsme slyšeli doma. Zdá se mi, že mu rozumím,“ říká v jednom z rozhovorů Bernarda Fink.