V zimě se obvykle vyrovná případný nedostatek vody v půdě z léta. Letos se to podařilo na většině území České republiky, kromě severní Moravy. Zejména smrkové porosty jsou tam oslabené a chřadnou. Smrk má totiž své kořeny těsně pod povrchem půdy, kde je nedostatek vláhy největší. Slabé a nepravidelné srážky navíc probouzí k aktivitě škodlivé činitele jako například houbu václavku. „Za normálních podmínek způsobí hnilobu dřeva. U stromů oslabených suchem se však rozvíjí mezi lýkem a dřevem a zdecimovaný strom většinou napadnou ještě kůrovci,“ vysvětluje výrobně technický ředitel Lesů ČR Václav Lidický. Stromům loni neprospěl ani semenný rok. Silné kvetení a rozvoj šišek je rovněž oslabily. Nastal tak jev, který popisují učebnice ochrany lesa, tak zvané sekundární šíření škůdců. Ti napadají již výrazně oslabené stromy. Stejné množství kůrovců tak dokáže v krátké době napadnout daleko větší množství stromů než v době, kdy jsou stromy zdravé a silné. Teplé počasí navíc způsobilo, že se namnožily minimálně tři generace lýkožrouta smrkového i severského. „Podnikáme všechny kroky proti šíření kůrovce. Je to naše letošní priorita,“ uvedl generální ředitel Lesů ČR Daniel Szórád. Státní lesníci tak letos instalovali 200 tisíc lapáků a 36 tisíc lapačů, do obranných opatření stát investoval 130 milionů korun.