„Zajímá mne pohled starostů a sleduji jejich dlouhodobý nesouhlas s naším záměrem. Chtěl jsem se dnes s nimi především seznámit a vyslechnout jejich výhrady. Většina z nich ale na setkání nepřišla, což mě mrzí. Vydám se za nimi a za obyvateli Křivoklátska hned v pondělí příští týden. Chci situaci v regionu poznat a slyšet názory místních před tím, než se rozhodneme pro další postup v komunikaci s obcemi a občany,“ vysvětluje ministerské aktivity náměstek ministra životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) s tím, že již plánuje další společná debata se zástupci dotčených křivoklátských obcí. Ta se docela konkrétně zaměří na vypořádání připomínek k záměru vyhlášení národního parku Křivoklátsko, zveřejněnému na podzim loňského roku.
NP Křivoklátsko přinese obcím větší pravomoci, nové pracovní příležitosti a rozvoj infrastruktury
Vyhlášení národního parku v nejcennější a nejzachovalejší části křivoklátských lesů dlouhodobě podporuje i Středočeský kraj. Národní park je šancí nejen pro ochranu přírody, ale i regionální rozvoj. „Je ale nutné jednat s místními starosty a občany. Umět jim vysvětlit, v čem je do budoucna jeho velký přínos, že jde o ochranu cenného přírodního pokladu, ale že občanům také vzroste cena jejich pozemků a nemovitostí. Mimo jiné vzniknou nová pracovní místa, bude možné čerpat speciální dotace, díky nimž mohou obce opravit komunikace, chodníky, osvětlení, ale také kofinancovat větší projekty z evropských peněz. Tato cílená finanční podpora pomůže zlepšit život místních,“ zdůrazňuje hejtmanka Petra Pecková (STAN).
Ministerstvo životního prostředí má proto funkční dotační titul přímo pro obce v národních parcích, do nichž jeho prostřednictvím míří stovky milionů. Na možný zvýšený turistický ruch je Středočeský kraj připraven zareagovat posílenou hromadnou veřejnou dopravou a opravami silnic na Křivoklátsku. „Trpělivě se snažíme vysvětlovat proměnu, kterou by centrální Křivoklátsko mělo projít. Obce to vidí jinak a místo vzniku národního parku navrhují například rozšíření stávajících přírodních rezervací. Ale pokud by se ale měly rozšiřovat, ve výsledku by to znamenalo pro lidi větší omezení než vyhlášení národního parku. Dobré je vnímat, že 5/6 plochy zůstane nadále chráněnou krajinnou oblastí a bude se zde chránit krajina a hospodařit stejně, jako tomu bylo dosud,“ doplňuje radní pro životní prostředí a zemědělství Jana Skopalíková (Piráti).
Vyhlášení národního parku neznamená žádné významné omezení pohybu lidí v území. „Naopak třeba v případě cyklistiky se uvažuje s možným nárůstem cyklotras přibližně na trojnásobek. Na definitivním vymezení se budou podílet obce i zástupci cyklistů,“ říká náměstek Hladík. Vše, co se v národním parku děje probíhá v součinnosti s dotčenými obcemi, které jsou přímo vtaženy do schvalování všech klíčových řídicích dokumentů. „Samosprávy přímo zasedají v radě parku. Mohou tak třeba ovlivnit, jak se území bude využívat pro občany či návštěvníky,“ uzavírá ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR František Pelc.
Příroda centrálního Křivoklátska je unikát
Díky obdivuhodné síle přírody je lesnaté srdce Křivoklátska místem s vysokou přírodní rozmanitostí. „Příroda Křivoklátska je výkladní skříní biodiverzity, danou především zdejší pestrou krajinou se širokým údolím Berounky, strmými, stinnými a obtížně přístupnými svahy, a naopak osluněnými náhorními plošinami. Poměrně malé území jedinečně zachovalých lesů tak obývá nesrovnatelně víc druhů rostlin, živočichů a hub než na jiných místech České republiky. Pro to, abychom zajistili budoucnost tomuto unikátu a předali jej budoucím generacím, potřebujeme udělat de facto jedinou změnu, a to nahradit dosavadní lesní hospodaření prioritní ochranou a obnovou přírody. Stát je tu vlastníkem 97,6 % procent navrženého území národního parku, od něj je třeba očekávat zodpovědné chování,“ vysvětluje náměstek Hladík.
Myšlenka na vznik Národního parku Křivoklátsko má silnou podporu dnešní vědecké obce, ať už z řad krajinných nebo lesních ekologů, botaniků nebo entomologů, kteří upozorňují na nezbytnost ji více chránit. „Nemůžeme využívat krajinu pouze k ekonomickým účelům, ale musíme rovněž chránit její ekosystémy a biologické funkce. Má-li být příroda ve své pestrosti zachráněna, musíme jí poskytnout prostor. V dnešní době jí v režimu nejpřísnější ochrany přírody nedáváme víc než 2 % území ČR,“ varuje vrchní ředitel sekce ochrany přírody a krajiny MŽP Vladimír Dolejský.
Na podzim roku 2022 Ministerstvo životního prostředí zahájilo proces vyhlášení národního parku Křivoklátsko. Ten by měl být na 16 % nejcennějšího území stávající chráněné krajinné oblasti. Informace najdete na webu MŽP.
Psali jsme:
autor: Tisková zpráva
