Čestnou oborovou medaili Ernsta Macha za zásluhy ve fyzikálních vědách získal francouzský fyzik Jean-Luc Martin ze Švýcarského federálního technologického institutu v Lausanne na návrh Ústavu fyziky materiálů AV ČR. Medaili Františka Pošepného za zásluhy v geologických vědách převzal geolog Jozef Michalík z Ústavu vied o Zemi Slovenské akademie věd na návrh Geologického ústavu AV ČR. A medaili G. J. Mendela za zásluhy v biologických vědách obdržel botanik František Krahulec z Botanického ústavu AV ČR. 

Experimentální techniky v Lausanne

Profesor Jean-Luc Martin, rodák z francouzského Lyonu, patří k světově uznávaným osobnostem v? oboru fyziky materiálů a v lednu letošního roku se dožívá významného životního jubilea osmdesáti let. Věnuje se zejména studiu vztahu mezi mikrostrukturou moderních slitin i modelových materiálů a jejich mechanické odezvě. Zasloužil se o navázání vztahů mezi českými kolegy a špičkovými světovými laboratořemi v oblasti materiálové fyziky. 

Profesor Jean-Luc Martin si pro medaili Ernsta Macha přijel ze švýcarského Lausanne. V těchto dnech se dožívá 80 let.

Jako profesor na Švýcarském federálním technologickém institutu v Lausanne se věnoval mimo jiné tepelně aktivovaným procesům při plastické deformaci a podílel se na vývoji nových experimentálních technik (test opakované napěťové relaxace, metoda měření aktivačního objemu příčného skluzu). Z? osmdesátých let prosluly jeho detailní studie creepového chování modelových materiálů i řešení praktické otázky creepového chování austenitických ocelí v jaderných reaktorech. Na řadě experimentálních metod se podíleli i čeští vědci. Tato spolupráce vedla v posledních dvaceti letech k téměř padesáti publikacím, z ?nichž většina byla zveřejněna v prestižních mezinárodních časopisech, jako Philosophical Magazine, Acta Materialia či Intermetallics.  

Pražská studia i popularizace geologie

Doc. RNDr. Jozef Michalík, DrSc. je významnou světovou vědeckou osobností. Věnuje se sedimentologii, statigrafii, ?paleogeografii a paleoekologii mezozoika (trias až křída) se zaměřením na alpsko-karpatský oblouk. 

Je absolventem Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v ?Praze (v ?roce 1969) a od té doby působil na Geologickém ústavu SAV (dnešní Ústav vied o Zemi), v letech 1996–2002 byl jeho ředitelem. Aktivně organizuje geologické exkurze a vědecké akce, věnuje se popularizaci geologie. 

 
Geolog Jozef Michalík při přebírání medaile Františka Pošepného

Jozef Michalík také sestavil první slovenskou učebnici sekvenční stratigrafie i slovenský stratigrafický kód. Intenzivně spolupracoval s českou geologicko-paleontologickou komunitou při řešení otázek spojených s mezozoikem Českého masívu a jeho východního předpolí, včetně části Západních Karpat na našem území. 

Za svoji mimořádnou činnost byl vícekrát oceněn, mimo jiné medailemi Jána Slávika a Dimitrija Andrusova či zlatou medailí Geologického ústavu SAV. Je autorem či spoluautorem více než 245 vědeckých článků.

Evoluce v akci

Prof. RNDr. František Krahulec, CSc. je jeden z našich nejvýznamnějších znalců rostlinstva, jeho dynamiky a mikroevoluce. Svoje objevy i encyklopedické znalosti neváhá použít mimo rámec úzce pojaté vědy. Je velmi úspěšným pedagogem, který vychoval řadu doktorských studentů. Angažoval se také v řadě aktivit v oblasti ochrany přírody. V letech 1995–2003 byl ředitelem Botanického ústavu AV ČR. 

Botanik František Krahulec s medailí G. J. Mendela za zásluhy v biologických vědách

Svou kariéru začínal studiem vegetace, kdy se zabýval strukturou společenstev luk. Pochopil přitom, že měnící se krajina současnosti, v níž trávníková společenstva tvoří podstatnou část, představuje unikátní laboratoř mikroevoluce. Vytváří totiž zcela nové prostředí, na něž rostliny musí reagovat. Jako jeden z prvních ukázal na důležitost genového toku v podmínkách změněných lidskou činností a na rizika, která tento genový tok představuje u cizích nebo geneticky modifikovaných druhů, například u dvojice pýr-pšenice nebo u apomiktických jestřábníků.

V obou případech se mu podařilo zachytit "evoluci v akci", aniž by při tom ztratil smysl pro celek. Při tom dokázal využít celé škály metodologických přístupů a byl jeden z prvních, kdo nahlédl možnosti mnoha moderních postupů daleko dřív, než se staly vědeckým mainstreamem (molekulární markery, cytometrie), a dokázal je spojit s dokonalou znalostí rostlin a vegetace v terénu.

Připravily: Alice Horáčková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Pavlína Jáchimová, Divize vnějších vztahů SSČ