Mezinárodní organizace kritizují Miloše Zemana za pozvání uzbeckého prezidenta do Prahy

11.02.2014 17:30 | Zprávy

Třicet světových i českých nevládních organizací zabývajících se lidskými právy kritizuje plánovanou návštěvu prezidenta Uzbekistánu Islama Karimova. Stav lidských práv se podle nich v Uzbekistánu, kde Karimov vládne už 25 let, neustále zhoršuje. Dochází zde například k mučení politických vězňů, děti i dospělí jsou nuceni k otrocké práci jako je česáni bavlny za malou nebo žádnou mzdu a vláda dosud neumožnila nezávislé prošetření masakru stovek demonstrantů postřílených státní bezpečností ve městě Andižan roku 2005.

Mezinárodní organizace kritizují Miloše Zemana za pozvání uzbeckého prezidenta do Prahy
Foto: clovekvtisni.cz
Popisek: Člověk v tísni - logo

Svůj názor organizace vyjádřili formou otevřeného dopisu prezidentovi České republiky Miloši Zemanovi. Signatáři v něm vyzvali prezidenta, aby při setkání požádal prezidenta Karimova o vysvětlení vážného porušování lidských práv. Dopis iniciovali uzbečtí disidenti a bývalí političtí vězni spolu s mezinárodní organizací Human Rights Watch, která situaci v Uzbekistánu dlouhodobě monitoruje. Připojil se i Člověk v tísni a další české organizace.

„Oslovili nás kolegové z Human Rights Watch a uzbečtí disidenti, zda bychom jim pomohli protestovat proti cestě Karimova do Prahy. Stav lidských práv v Uzbekistánu nás zajímá, protože sledujeme celý postsovětský prostor a v mnoha zemích v regionu pracujeme. Sdílíme názor, že přijímání autoritářských vládců legitimizuje jejich režimy, které potlačují lidská práva. Detailněji se v tomto směru zabýváme Ázerbájdžánem a Běloruskem,“ řekl Rostislav Valvoda, vedoucí východoevropských programů společnosti Člověk v tísni.

Za posledních pět let se Karimov vydal do EU jen dvakrát. Na podzim roku 2013 do Lotyšska a v roce 2011 byl v Bruselu. Při Karimovově cestě do Bruselu v roce 2011 se s ním mnozí vysocí představitelé EU odmítli setkat, mezi nimi i předseda Evropské rady Herman Van Rompuy nebo vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Catherine Ashton. Proti setkání s předsedou Evropské komise José Manuelem Barrosem také protestovala řada organizací, které dopis podepsaly. Mnohé z nich také kritizují přehlížení porušování lidských prav v Uzbekistánu z americké strany. Viz odkazy níže.

V prezidentově odpovědi na dopis zaznělo, že Karimova pozval jeho předchůdce a Zeman pouze přebral jeho závazky. Prostor pro diplomatickou diskontinuitu prezidentské kanceláře ale nabízel fakt, že Klaus navštívil Uzbekistán v roce 2004, tedy před andižanským masakrem, který dramaticky změnil pohled mezinárodní diplomacie na Uzbekistán, zvláště pak pohled EU.

Rating demokradcie v Uzbekistánu podle organizace Freedom House:

http://www.freedomhouse.org/report-types/nations-transit#.UvovULSi3YF

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: Tisková zpráva

Mgr. Marek Výborný byl položen dotaz

Podle čeho soudíte, že mají lidovci nárok na post předsedy Sněmovny?

Proč zrovna vy? A nebylo tomu vždy, i za vás tak, že post měla strana vládní koalice? Navíc, co si pamatuji, vy jste nedali SPD ani post místopředsedy, i když by to odpovídalo výsledku voleb. Nepřijde vám to tak nyní až pokrytecké si tento post nárokovat? Že se vám nelíbí Okamura není podle mě argum...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Policie ČR: Zákon o zbraních bude mít novou podobu

16:08 Policie ČR: Zákon o zbraních bude mít novou podobu

Od 1. 1. 2026 začne platit nový zákon o zbraních a střelivu (zákon č. 90/2024 Sb.), který nahradí do…