Současná situace na trhu práce je naopak taková, že firmy hlásí rekordní počet neobsazených pozic, a to napříč všemi sektory a kvalifikacemi. Zvyšování sociálních dávek a snižování motivace k práci je v současné době načasováno zcela nevhodně, a to jak z ekonomického, tak sociálního hlediska. Vláda dala stejně jako v předchozích několika letech přednost posílení příjmů z práce před příjmy z dávek. Tento postup se osvědčil, ale přesto stále existuje skupina osob, které pracovat mohou, ale nepracují. Ani příjemcům dávek, kteří pracovat nemohou, se nesníží životní standard, protože zvyšování jejich příjmů zajistila vláda zvyšováním jiných dávek, na které mají nárok.

Ministerstvo financí v této souvislosti odmítá argument, podle kterého po zvýšení minimální mzdy na 13 350,- Kč má údajně docházet k situaci, kdy řada domácností ztratila nárok na přídavek na dítě. Důvodem má být to, že v důsledku zvýšení čisté mzdy, která je pro přiznání přídavku rozhodující, domácnost přesáhne hranici 2,7 násobku životního minima, do které lze nárok na přídavky na dítě získat. Jak je evidentní z modelových příkladů, ani v případě domácnosti kde minimální mzdu pobírají oba rodiče, ani v případě domácnosti, kde minimální mzdu pobírá samoživitel, ke ztrátě tohoto nároku po zvýšení minimální mzdy nedošlo. Naopak, v obou případech je stále zachován polštář, takže i případné mírné zvýšení příjmů těchto domácností by nevedlo ke ztrátě přídavků.