Ministerstvo práce a sociálních věcí: Pomoc pro lidi v obcích, zasažených tornádem

Konkrétní pomoc lidem a obcím

V tuto chvíli jsou na na radnicích v obcích nejvíce postižených živelní katastrofou mobilní týmy úřadu práce. Vyřizují a neprodleně vyplácejí žádosti o mimořádnou okamžitou pomoc (MOP), která může činit až 57 900 Kč.

K podání žádosti o MOP Vám postačí pouze občanský průkaz či jiný doklad totožnosti. Spolu s pracovníky úřadu práce vyplníte žádost, veškeré další administrativní úkony a doklady bude možné dořešit později.

Naši pracovníci jsou připraveni vám pomoci i poradit na všech kontaktních pracovištích Úřadu práce ČR, především na Hodonínsku a Břeclavsku pak posilujeme personálně kontaktní pracoviště, aby mohla být zajištěna co nejrychlejší pomoc.

Obce mohou využít při odstraňování škod pomoci také v rámci veřejně prospěšných prací. ÚP ČR je schopen zajistit potřebné zaměstnance a maximálně zkrátit řízení, která s touto agendou souvisejí.

Důležité kontakty

Naši lidé jsou připraveni vám pomoci a odpovědět na všechny vaše dotazy! Pro oblast Hodonínska a Břeclavska byly vyčleněny speciální telefonní linky:

Anketa

Má Robert Šlachta vaši důvěru?

Má

56%

Nemá

37%

Nevím / Je mi to jedno

hlasovalo: 16628 lidí

Kontaktní osoba pro Lužice, Mikulčice a Hodonín: paní Taťána Svobodová - 733 534 076
Kontaktní osoba pro obce Moravská Nová Ves a Hrušky: paní Ludmila Straková - 607 147 270.

Dále se můžete obrátit i na Call centrum ÚP ČR a na bezplatnou linku 800 77 99 00 nebo prostřednictvím e-mailu callcentrum@mpsv.cz, kontaktni.centrum@mpsv.cz.

Živelní pohroma zasáhla také obce Stebno, Kryry a Blatno na Lounsku. Úřad práce v Lounech je ve spojení se starosty a je připraven v případě potřeby vyslat do postižených obcí své mobilní týmy, které by vyplácely lidem mimořádnou finanční pomoc.

Pro Podbořansko je v případě potřeby vyčleněno číslo 778 763 040, kam se mohou lidé obracet na Úřad práce pro pomoc.

Pomoc poskytovatelům sociálních služeb

MPSV nabízí také mimořádnou dotaci poskytovatelům sociálních služeb, které postihla katastrofa. Jedním z takových zařízení je například S-centrum Hodonín, odkud evakuovali 141 klientů. Jsme připraveni proplatit i další náklady spojené s likvidací škod a zvýšenou péči o klienty – jejich převozy, náhradní ubytování, nezbytné potřeby pro klienty i personální zajištění.

Základní manuál pro zaměstnance při živelní události

I. Zaměstnanec odstraňuje následky živelní událostí na vlastní nemovitosti nebo jiném svém majetku
Mohou nastat dvě situace:
1. pokud zaměstnanec odstraňuje bezprostřední následky živelní události a činí tak pouze ve svém zájmu, aby ochránil svůj majetek, jedná se o jinou důležitou osobní překážku v práci na straně zaměstnance ve smyslu § 199 zákoníku práce. Zaměstnanci tedy přísluší od zaměstnavatele pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu.
2. pokud zaměstnanec odstraňuje bezprostřední následky živelní události na svém majetku, ale současně jde o veřejný zájem (ohrožení sousední stavby zřícením, hygienické důvody), jde o překážku v práci z důvodu obecného zájmu podle § 202 zákoníku práce, při níž zaměstnanci náleží pracovní volno. Zaměstnanec musí překážku zaměstnavateli prokázat (např. potvrzením od obecního úřadu, od policie, od Hasičského záchranného sboru ČR apod.). Náhrada mzdy nebo platu od zaměstnavatele zaměstnanci nepřísluší, pokud se mezi sebou nedohodnou jinak.
Další možností je, že zaměstnanec požádá zaměstnavatele o čerpání dovolené. Zaměstnanci pak přísluší náhrada mzdy nebo platu za čerpání dovolené. Pokud to provozní situace na straně zaměstnavatele umožňuje, zaměstnavatel by měl v zásadě takovéto žádosti zaměstnance vyhovět, neboť se jedná o jeho oprávněný zájem. Rovněž připadá v úvahu, aby se zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodl na poskytnutí pracovního volna, které bude následně zaměstnancem napracováno. Zaměstnanci v takovémto případě přísluší za výkon práce mzda/plat.

II. Zaměstnanec poskytuje osobní pomoc při živelní události jiné právnické či fyzické osobě
Jestliže zaměstnanec pomáhá při odstraňování následků živelní události jiné právnické nebo fyzické osobě a tato činnost zasahuje do jeho pracovní doby, zaměstnavatel mu musí poskytnout pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu. Náhrada mzdy/platu zaměstnanci v tomto případě nepřísluší. Poskytování osobní pomoci by nemělo být živelné, ale určitým způsobem organizováno. Jde o překážku v práci na straně zaměstnance z důvodu výkonu občanské povinnosti podle § 202 zákoníku práce. Zaměstnanec musí zaměstnanci překážku v práci včas oznámit a prokázat.
Další možností je, že zaměstnanec požádá zaměstnavatele o čerpání dovolené. Zaměstnanci pak přísluší náhrada mzdy nebo platu za čerpání dovolené. Pokud to provozní situace na straně zaměstnavatele umožňuje, zaměstnavatel by měl v zásadě takovéto žádosti zaměstnance vyhovět, neboť se jedná o jeho oprávněný zájem. Rovněž připadá v úvahu, aby se zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodl na poskytnutí pracovního volna, které bude následně zaměstnancem napracováno. Zaměstnanci v takovémto případě přísluší za výkon práce mzda/plat.

III. Zaměstnanec potřebuje v souvislosti s živelní událostí pracovní volno k zařízení svých důležitých osobních, rodinných nebo majetkových záležitostí (např. jednání s pojišťovnou)
Zaměstnavatel může poskytnout zaměstnanci pracovní volno bez náhrady mzdy (tzv. neplacené volno) k zařízení důležitých osobních, rodinných nebo majetkových záležitostí. Zaměstnanec se může v těchto případech se zaměstnavatelem dohodnout, že takto zameškanou dobu napracuje.
Dále je možné, aby zaměstnanec požádal zaměstnavatele o čerpání dovolené. Zaměstnanci pak přísluší náhrada mzdy nebo platu z titulu čerpání dovolené. Pouze je třeba pamatovat na to, že dovolená musí být čerpána alespoň v rozsahu 1 směny zaměstnance (viz § 218 odst. 6 zákoníku práce).

IV. Z důvodu živelní události se zaměstnanec nedostal včas do práce, jak to má zaměstnavatel posoudit?
Nemůže-li se zaměstnanec dostavit včas do zaměstnání z důvodů přerušení provozu hromadných dopravních prostředků, poskytne mu zaměstnavatel pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu na nezbytně nutnou dobu, nemohl-li zaměstnanec dosáhnout místa pracoviště jiným přiměřeným způsobem (viz bod 3 Přílohy k nařízení vlády č. 590/2006 Sb.). Zaměstnanec se může se zaměstnavatelem dohodnout, že takto zameškanou dobu napracuje.

V. Živelní událost postihla zaměstnavatele
Pokud živelní událost postihla zaměstnavatele a ten musel přerušit práci, tedy zaměstnavatel po určitou dobu zaměstnanci práci nepřiděluje, jedná se o překážku v práci na straně zaměstnavatele (viz § 207 písm. b) zákoníku práce). Zaměstnanci přísluší za dobu jejího trvání náhrada mzdy nebo platu ve výši nejméně 60 % jeho průměrného výdělku, ledaže byl zaměstnanec převeden na jinou práci.
Zaměstnavatel může převést zaměstnance i bez jeho souhlasu na nezbytně nutnou dobu na jinou práci, než byla sjednána v pracovní smlouvě, jestliže je to třeba k odvrácení mimořádné události, živelní události nebo jiné hrozící nehody nebo ke zmírnění jejich bezprostředních následků (viz § 41 odst. 4 zákoníku práce). Zaměstnanec je v takovém případě povinen příkazu zaměstnavatele uposlechnout, s výjimkou případů, kdy má důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem je ohrožen jeho život nebo zdraví. V takových případech je nutný citlivý a ohleduplný přístup jak zaměstnance, tak i zaměstnavatele.
Za dobu převedení na jinou práci obdrží zaměstnanec mzdu nebo plat podle vykonávané práce, avšak v žádném případě nemůže být tímto převedením poškozen, neboť pokud by tato mzda nebo plat byly nižší než mzda nebo plat, které mu příslušely před převedením, náleží mu doplatek do výše průměrného výdělku [viz § 139 odst. 1 písm. c) zákoníku práce].
Přeložit zaměstnance k výkonu práce do jiného místa, než bylo sjednáno v pracovní smlouvě, lze pouze s jeho souhlasem a v rámci zaměstnavatele (viz § 43 zákoníku práce).

VI. Podmínky výkonu přesčasové práce
Práci přesčas lze konat jen výjimečně a zaměstnavatel ji může zaměstnanci nařídit jen z vážných provozních důvodů, což je i aktuální mimořádná situace. Nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce. Nad uvedený rozsah může zaměstnavatel požadovat práci přesčas jen na základě dohody se zaměstnancem.
Celkový rozsah práce přesčas nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně v období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Jen kolektivní smlouva může vymezit toto období nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích. Do počtu hodin nejvýše přípustné práce přesčas ve vyrovnávacím období se nezahrnuje práce přesčas, za kterou bylo zaměstnanci poskytnuto náhradní volno.
K aktuální situaci lze uvést, že zaměstnavatel může nařídit práci i ve dnech pracovního klidu (typicky víkend, svátky), ovšem pouze výkon nutných prací, které nemohou být provedeny v pracovních dnech. Například naléhavé opravné práce, práce konané v nepřetržitém provozu za zaměstnance, který se nedostavil na směnu, práce při živelních událostech a v jiných obdobných mimořádných případech.
V případě živelných událostí a u naléhavých opravných prací má zaměstnavatel též možnost zkrátit dobu nepřetržitého odpočinku v týdnu tak, aby činil nejméně 24 hodin, s tím, že zaměstnancům bude poskytnut nepřetržitý odpočinek v týdnu tak, aby za období 2 týdnů činila délka tohoto odpočinku celkem alespoň 70 hodin. Tedy v případě zkrácení nepřetržitého odpočinku v týdnu musí být následující odpočinek prodloužen o „chybějící“ část odpočinku z předcházejícího týdne.

VII. Režimové příplatky k platu/mzdě
Vykonávají-li zaměstnanci za níže uvedených podmínek práci pro svého zaměstnavatele, mají právo na:

příplatek za práci přesčas
- plat – zaměstnanci přísluší část platného tarifu, osobního a zvláštního příplatku a příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí připadající na 1 hodinu práce a příplatek ve výši 25 % průměrného výdělku, popř. 50 % průměrného výdělku ve nepřetržitého odpočinku v týdnu, popř. může být poskytnuto náhradní volno (§ 127 zákoníku práce);
- mzda – zaměstnanci přísluší dsažená mzda a příplatek ve výši nejméně 25 % průměrného výdělku, popř. může být poskytnuto náhradní volno (§ 114 zákoníku práce);
příplatek za noční práci (22:00 - 6:00)
- plat – zaměstnanci přísluší příplatek 20 % průměrnéh výdělku (§ 125 zákoníku práce);
- mzda – zaměstnanci přísluší příplatek nejméně 10 % průměrnéh výdělku, není-li sjednána jiná výše (§ 116 zákoníku práce);
příplatek za práci v sobotu a neděli
- plat – zaměstnanci přísluší příplatek ve výši 25 % průměrného výdělku (§ 126 zákoníku práce);
- mzda – zaměstnanci přísluší příplatek ve výši nejméně 10 % průměrnéh výdělku, není-li sjednána jiná výše (§ 118 zákoníku práce).

Výše uvedené příplatky náleží i za části odpracovaných hodin.

VIII. Odměna podle § 224 odst. 2 zákoníku práce
Zákoník práce umožňuje, aby zaměstnavatel poskytl zaměstnancům plnění, které není mzdou či platem, za poskytnutí pomoci při živelních událostech, jejich likvidaci nebo odstraňování jejich následků. Jedná se o situaci, kdy zaměstnanci vykonávají práce, které nejsou jejich sjednaným druhem práce (např. administrativní pracovníci pomáhají vyklízet sklad apod.). Výše odměny není limitována.

IX. Zápůjčka z FKSP
Pokud má zaměstnavatel zřízen fond kulturních a sociálních potřeb, může zaměstnanci postiženému živelní pohromou poskytnout bezúročnou zápůjčku až do výše 100 tis. Kč se splatností do 5 let od uzavření smlouvy o zápůjčce.