V první věci z důvodu sterilizační podmínky úřední změny pohlaví a ve druhé kvůli tomu, že stěžovatel se sníženým intelektem byl odsouzen na základě výpovědí, které učinil v nepřítomnosti obhájce. Vzdání se práva na obhájce nebylo platné, protože nebyl o svých právech poučen pro něho srozumitelným způsobem.

Stížnost ve věci T. H. proti České republice podala osoba, které bylo při narození přiděleno mužské pohlaví, s nímž se však neidentifikovala. Její žádosti o změnu rodného čísla v části obsahující údaj o pohlaví Ministerstvo vnitra odmítlo s poukazem na nesplnění zákonné podmínky chirurgického zákroku včetně sterilizace. Věc se dostala až k Ústavnímu soudu, který v tomto řízení nálezem z listopadu 2021 zamítl návrh na zrušení příslušných zákonných ustanovení.

V rozsudku ESLP konstatoval porušení práva na respektování soukromého života podle článku 8 Evropské úmluvy. S odkazem na svou ustálenou judikaturu připomněl, že s tímto ustanovením je v rozporu, pokud stát podmiňuje úřední změnu pohlaví zákrokem nebo léčbou, které vedou či s vysokou pravděpodobností mohou vést ke sterilizaci. Pro trans osoby to totiž znamená, že plný výkon jejich práva na respektování soukromého života je podmíněn tím, že se podrobí zákroku do své tělesné integrity. Právě k tomu došlo i v projednávané věci, což zakládá porušení článku 8 Úmluvy.