Ministři debatovali především o společném postupu v NATO a EU. Jedním z témat tak byla nová americká administrativa. „Jmenování generála Mattise ministrem obrany USA je určitou nadějí na pokračování dosavadní americké politiky v rámci NATO. Zásadní bude v tomto ohledu alianční summit v Bruselu první v polovině roku,“ říká Martin Stropnický.
Jednání se zaměřilo také na zvýšenou alianční přítomnost na východě NATO. Ministr Stropnický připomněl, že čeští vojáci zahájili rotační výcvikovou aktivitu zemí V4 v pobaltských státech. V rámci cvičení Training Bridge jich v současné době působí 150 v Litvě. Se svými kolegy se shodl, že jde o ukázku připravenosti států V4 přispívat k obranyschopnosti exponovaných aliančních členů.
„Od roku 2018 by se Česko chtělo zapojit do aliančního uskupení v rámci Posílené předsunuté přítomnosti, a to buď pod vedením Kanady v Lotyšsku, nebo v rámci německého uskupení v Litvě,“ doplnil ministr Stropnický s tím, že čeští vojáci by mohli také cvičit s americkými jednotkami vyslanými do Evropy, a to na cvičeních v zemích V4.
Síly rychlé reakce NATO a EU
Polská armáda bude v roce 2020 vedoucí zemí Sil velmi rychlé pohotovosti NATO (VJTF). Česko chce tuto aktivitu co nejvíce podpořit, polské straně nabídlo uskupení o velikosti praporu.
Ministři Visegrádské skupiny se také shodli na nutnosti reforem bojových uskupení Evropské unie (EU Battlegroups). Ty musí být lépe připraveny, procvičeny a podporovány společným financováním. Další společnou Battlegroup by měly státy V4 sestavit v roce 2019. Česko by mohlo přispět například vrtulníky, zdravotníky, pyrotechniky nebo vojenskými policisty.
V průběhu jednání ministři podepsali společnou deklaraci. V ní potvrdili přínos vzájemné spolupráce, která má hmatatelné výsledky a kterou budou všechny čtyři státy dále rozvíjet.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
