To ale představuje jen zhruba třetinu peněz vyčleněných na tuto podporu. Oba programy sice přinesly úspory energie u bytových domů, jejich objem je ale malý a zdaleka nedosahuje plánovaných hodnot. Tyto energetické úspory jsou přitom součástí závazků vůči EU, které má ČR splnit v rámci strategie Evropa 2020.

Opatření na snížení energetické náročnosti bytových domů, jako jsou zateplení, výměna oken nebo výměna zdrojů tepla, financuje Ministerstvo pro místní rozvoj z peněz EU prostřednictvím IROP. Další peníze, a to ze státního rozpočtu, rozděluje Ministerstvo životního prostředí (MŽP) z programu Nová zelená úsporám. Z něj financuje i stavby nízkoenergetických bytových domů. V kontrolovaných letech vyčlenily oba resorty na tato opatření celkem 12,9 miliardy korun. Do konce roku 2020 ale vyplatily jen zhruba třetinu. To se odrazilo i na nízkých hodnotách energetických úspor, kterých oba programy dosáhly.

U IROP měly plánované úspory dosáhnout 3,1 PJ, ve skutečnosti ale dosáhly jen 1,3 PJ, tedy 41 %. U Nové zelené úsporám byl objem úspor ještě menší. Z plánovaných 2,8 PJ se podařilo ve skutečnosti ušetřit jen 0,4 PJ, tedy pouze 13,5 %. To, že se nedaří plnit cíle při snižování energetické náročnosti bytových domů, je problém i proto, že jsou součástí souboru opatření, která mají pomoci omezit dopady změny klimatu v celé EU. Tato opatření se týkají úspory energií v domácnostech a také v průmyslu, ve službách i dopravě. Kontrola NKÚ z roku 2017, která se týkala energetických úspor v průmyslu, přitom ukázala, že ani v této oblasti se nedařilo ČR plnit stanovené cíle. A lépe si stát nevede, ani pokud jde o úspory u jeho vlastních budov, jak vyplynulo z výsledků kontroly z roku 2020.