NKÚ: Energetické úspory u bytových domů jsou stále minimální, stát na ně rozdělil jen třetinu plánovaných peněz

25.10.2021 8:24 | Tisková zpráva

Nejvyšší kontrolní úřad prověřil podporu na snížení energetické náročnosti bytových domů za období 2015 až 2020. Z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) a programu Nová zelená úsporám šlo na tato opatření přes 3,9 miliardy korun z prostředků EU i ze státního rozpočtu.

NKÚ: Energetické úspory u bytových domů jsou stále minimální, stát na ně rozdělil jen třetinu plánovaných peněz
Foto: NKÚ
Popisek: NKÚ

To ale představuje jen zhruba třetinu peněz vyčleněných na tuto podporu. Oba programy sice přinesly úspory energie u bytových domů, jejich objem je ale malý a zdaleka nedosahuje plánovaných hodnot. Tyto energetické úspory jsou přitom součástí závazků vůči EU, které má ČR splnit v rámci strategie Evropa 2020.

Opatření na snížení energetické náročnosti bytových domů, jako jsou zateplení, výměna oken nebo výměna zdrojů tepla, financuje Ministerstvo pro místní rozvoj z peněz EU prostřednictvím IROP. Další peníze, a to ze státního rozpočtu, rozděluje Ministerstvo životního prostředí (MŽP) z programu Nová zelená úsporám. Z něj financuje i stavby nízkoenergetických bytových domů. V kontrolovaných letech vyčlenily oba resorty na tato opatření celkem 12,9 miliardy korun. Do konce roku 2020 ale vyplatily jen zhruba třetinu. To se odrazilo i na nízkých hodnotách energetických úspor, kterých oba programy dosáhly.

U IROP měly plánované úspory dosáhnout 3,1 PJ, ve skutečnosti ale dosáhly jen 1,3 PJ, tedy 41 %. U Nové zelené úsporám byl objem úspor ještě menší. Z plánovaných 2,8 PJ se podařilo ve skutečnosti ušetřit jen 0,4 PJ, tedy pouze 13,5 %. To, že se nedaří plnit cíle při snižování energetické náročnosti bytových domů, je problém i proto, že jsou součástí souboru opatření, která mají pomoci omezit dopady změny klimatu v celé EU. Tato opatření se týkají úspory energií v domácnostech a také v průmyslu, ve službách i dopravě. Kontrola NKÚ z roku 2017, která se týkala energetických úspor v průmyslu, přitom ukázala, že ani v této oblasti se nedařilo ČR plnit stanovené cíle. A lépe si stát nevede, ani pokud jde o úspory u jeho vlastních budov, jak vyplynulo z výsledků kontroly z roku 2020.

Anketa

Vydrží Fialova vláda až do řádných sněmovních voleb?

hlasovalo: 16010 lidí

Důvodem, proč se u programů zaměřených na energetické úspory u bytových domů nepodařilo dosáhnout plánovaných úspor, bylo mimo jiné to, že začaly se zpožděním. Žadatelé také neměli o podporu zájem. V případě Nové zelené úsporám byla příčinou jejich nezájmu nízká míra dotační podpory, která zpočátku dosahovala jen 10–15 %. U IROP mělo vliv na malý přínos programu i to, že se několikrát snížil objem peněz vyčleněných na energetické úspory u bytových domů, a to právě kvůli malému zájmu žadatelů.

Kontroloři také prověřili, jak MMR a MŽP nastavily podmínky pro rozdělování dotací a jak probíhala administrace dotací. Zjistili například, že MMR nestanovilo u IROP příjemcům jasná a srozumitelná pravidla pro časovou způsobilost výdajů. Projekty k podpoře pak MMR nevybíralo podle jejich efektivnosti, nehodnotilo projekty podle toho, jaký vykazovaly poměr mezi očekávanými úsporami energie a náklady. Na tento nedostatek upozornil ve své kontrole v roce 2019 také Evropský účetní dvůr. U IROP byla i dlouhá a náročná administrace projektů. Schvalování trvalo v průměru 104 dnů.

U Nové zelené úsporám MŽP nenastavilo příjemcům pravidla pro výběr dodavatelů, pouze je zavázalo, aby dodržovali zákon. Jak příjemci při výběru dodavatelů postupovali, ale MŽP nekontrolovalo. Administraci projektů zajišťoval pro MŽP Státní fond životního prostředí, ani ten však postup příjemců nekontroloval. MŽP také nezjišťovalo, jestli fond postupuje při administraci, jak má.

NKÚ prověřil i 14 příjemců podpory. Všichni, až na jednu výjimku, využili peníze na stanovený účel a většina z nich postupovala podle předpisů a pravidel. U několika příjemců zjistili kontroloři dílčí nedostatky.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

Předpokládané složení nové vlády:

předseda vlády: Petr Fiala (ODS), ministr vnitra: Vít Rakušan (STAN), ministr pro místní rozvoj a digitalizaci: Ivan Bartoš (Piráti), ministr zemědělství: Zdeněk Nekula (KDU-ČSL), ministr financí: Zbyněk Stanjura (ODS), ministr zdravotnictví: Vlastimil Válek (TOP09), ministr školství: Petr Gazdík (STAN), ministr práce a sociálních věcí: Marian Jurečka (KDU-ČSL), ministryně obrany: Jana Černochová (ODS), ministr spravedlnosti: Pavel Blažek (ODS), ministr průmyslu a obchodu: Jozef Sikela (BPP), ministr dopravy: Martin Kupka (ODS), ministr zahraničí: Jan Lipavský (Piráti), ministr životního prostředí: Anna Hubáčková (BPP), ministr kultury: Martin Baxa (ODS), ministr pro evropské záležitosti: Mikuláš Bek (BPP), ministr pro legislativu: Michal Šalomoun (BPP), ministryně pro vědu a výzkum: Helena Langšádlová (TOP09).

reklama

autor: Tisková zpráva

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Příjmy ÚZSVM za deset měsíců letošního roku přesáhly již 1,5 miliardy

22:54 Příjmy ÚZSVM za deset měsíců letošního roku přesáhly již 1,5 miliardy

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) dosáhl v období od ledna do konce října 202…