V návaznosti na reakci Ministerstva zdravotnictví k výsledkům kontrolní akce č. 16/28 – Peněžní prostředky vynakládané vybranými nemocnicemi na úhradu nákladů z činnosti považujeme za nutné se k některým výrokům vyjádřit.

Ministerstvo zdravotnictví ve své reakci na konstatování NKÚ o způsobu nákupu léků nemocnicemi napsalo: „Nemocnice má prioritní zájem a tím je zdraví pacienta. Nad požadavky byrokracie tak občas musí dostat přednost záchrana lidského života.“

NKÚ chápe, že v některých případech může nastat situace, kdy je potřeba léky operativně nakoupit k zajištění zdravotní péče, což se promítne do způsobu, jakým nemocnice léčiva nakupují, a toto nikdy nezpochybnil. NKÚ však chtěl poukázat na to, že více než polovina peněz vynaložených na nákupy léčiv, tedy velmi podstatný objem, byla použita na nakupování mimo transparentní proces soutěžení. U některých z kontrolovaných nemocnic tomu bylo podobně i v případě nákupu zdravotnických prostředků. Pokud by se léčiva více soutěžila, dá se předpokládat, že by je nemocnice nakupovaly za nižší ceny.

Kontrola přitom jasně ukázala, že prostor pro snižování cen existuje. NKÚ upozornil na výrazné rozdíly v cenách mezi identickými léky a zdravotnickými prostředky, za které je jednotlivé nemocnice nakupovaly. K tomuto Ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že „rozdílnost cen tak vzhledem k rozdílným podmínkám jednotlivých nákupů nemusí být důsledkem neefektivního chování“ s odkazem na vyjádření NKÚ v kontrolním závěru. NKÚ skutečně tvrdí, že v některých případech – například s ohledem na odebrané množství nebo výši bonusů vstupující do výsledné ceny – lze určité rozdíly v cenách pochopit. My jsme ovšem upozorňovali na extrémní rozdíly, kdy nemocnice nakupovaly stejná léčiva a identické zdravotnické prostředky například s dvojnásobnými, trojnásobnými i desetinásobnými rozdíly, a to často i od stejného dodavatele. A to se podle nás v efektivně a hospodárně fungujícím prostředí neděje.