Kontroloři se zaměřili na volby do Evropského parlamentu konané v letech 2009 a 2014, volby do Poslanecké sněmovny v letech 2010 a 2013 a na volby prezidenta v roce 2013. Výdaje státu na kontrolované volby se pohybovaly od 420 do 489 milionů korun za jedno volební klání a celkem za ně stát zaplatil víc než 2,3 miliardy korun. NKÚ analyzoval počet a rozložení volebních okrsků, geografickou dostupnost volebních místností pro občany či rozmístění přebíracích míst, do nichž se svážejí výsledky za jednotlivé volební okrsky. NKÚ byl za dvacet let první institucí, která se zmíněnými aspekty voleb v celostátním měřítku zabývala.

Nejvíce prostředků na financování voleb směřuje do územně samosprávných celků. Konkrétně do obcí I. stupně, jichž je téměř šest tisíc, tedy drtivá většina, a do statutárních měst, kterých je v České republice dvacet šest. Například při volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 čerpaly obce I. stupně 117 milionů korun a statutární města 105 milionů korun. Největší podíl z výdajů na volby ukrojily odměny pro členy volebních komisí. Kontroloři zjistili, že systém financování umožnil vznik velkých rozdílů v průměrných výdajích na jeden volební okrsek. Například ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 měla čtyři statutární města průměrné výdaje na jeden okrsek do 20 tisíc korun, u 15 statutárních měst se tyto výdaje pohybovaly mezi 20 až 30 tisíci korunami, ve čtyřech městech činily 30 až 40 tisíc korun a u tří měst byly vyšší než 40 tisíc korun.

NKÚ doporučuje zjednodušit systém financování voleb, protože zvláště pro malé obce je administrativně náročný. Zároveň doporučuje Ministerstvu financí, které má v gesci kontrolu výdajů na volby, aby kontroly lépe zacílilo a zintenzivnilo. Kontroloři totiž zjistili, že Ministerstvo financí kontrolovalo obce III. stupně a statutární města jen minimálně, přestože právě tyto obce měly největší průměrné i absolutní volební výdaje.