Projekt nejen, že odhalil pralesní zbytky v hospodářských lesích, ale navíc ukázal to, že takových starých pralesovitých porostů může být po Šumavě rozeseto mnohem více. A také potvrdil, že je možné, aby se lesnická a ochranářská organizace domluvily na hledání společných řešení, která na základě zkoumání navrhnou vědci – konkrétně odborníci z Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví (VÚKOZ).

„Za tuto spolupráci děkuji především osobně Tomáši Vrškovi z VÚKOZu a Jaromíru Kříhovi z Lesů ČR,“ zdůraznil ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený.

Společný projekt s názvem „Komplexní analýza biologické hodnoty přírodě blízkých lesních porostů v CHKO Šumava ve správě Lesů ČR, s.p. a návrh jejich multifunkčního hospodaření“ byl nastartován v roce 2016. Jeho cílem bylo odhalit skutečnou biologickou hodnotu starých lesů v Chráněné krajinné oblasti Šumava.

„Ze stovky navržených porostů starších 120 let vytipovaných podle lesnických hospodářských knih po celém území CHKO Šumava bylo vybráno 31 pro detailní výzkum. Ten měl odpovědět na otázku, jaká je současná biologická hodnota těchto lesů a jak s nimi hospodařit v budoucnu,“ vysvětluje Pavel Šamonil z mapovacího týmu VÚKOZ.

Ve finále byly zkoumány lesní porosty na pravém břehu Lipna, na Železnorudsku, v oblasti Hamrů a Dešenic a na Boubínsku.