V minulém roce českobudějovické pracoviště Národního památkového ústavu vydalo obrazově i textově bohatě vybavenou monografii Katedrála sv. Mikuláše v Českých Budějovicích, která kostel, jenž se v roce 1785 stal katedrálou, velmi precizně popsala z hlediska dějin umění, regionálních historických souvislostí i všedních a svátečních dnů lidí, kteří s tímto městským středobodem měli co do činění. Blíže ZDE. Pro velký zájem, který kniha vyvolala zejména mezi budějovickými patrioty, v letošním roce NPÚ uvádí na knihkupecké pulty její druhé, drobně doplněné vydání.
Výsledky výzkumů, které jsou v publikaci interpretovány, jsou veřejnosti předkládány i formou výstavy Českobudějovická katedrála, jak ji neznáte, která se uskuteční v českobudějovické radniční výstavní síni ve dnech 9. – 29. září 2015. Výstavu připravil Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích a Statutární město České Budějovice, které ji podpořilo v rámci Dotačního programu města České Budějovice na podporu kultury v roce 2015. Výstava je realizována ve spolupráci s Jihočeským muzeem v Českých Budějovicích, Státním oblastním archivem v Třeboni a Státním okresním archivem v Českých Budějovicích.
Až dosud si nikdo z laické ani odborné veřejnosti nedokázal přesněji představit, jak asi mohl vypadat českobudějovický kostel sv. Mikuláše poté, co byl ve 13. století založen českým králem Přemyslem Otakarem II., ba ani poté, co byl rozšířen v závěru 14. století a poté velkolepě pozdně goticky přestavěn po roce 1520. Nad prostorem chrámového trojlodí tehdy byla vztyčena stanová střecha podobné konstrukce, jako například nad proslulým chrámem sv. Barbory v Kutné Hoře. Tento typ monumentálního zastřešení představuje jeden z vrcholů pozdně středověkého stavitelství a nezpochybnitelný přínos Českého království k vývoji evropské architektury. Požár v roce 1641 a jeho následná raně barokní přestavba však zcela změnila vzhled stavby.
Vizualizaci jednotlivých stavebních fází kostela, které budou na výstavě prezentovány, graficky zpracovalo multimediální studio Quin.cz dle podkladů PhDr. Romana Lavičky, Ph.D., z českobudějovického Národního památkového ústavu. Viz 3D rekonstrukce podob kostela ZDE. Nejen pro dětské návštěvníky je k dispozici trojrozměrný interaktivní model kostela, vyrobený z lipového dřeva, díky kterému si budou moci návštěvníci tři gotické fáze stavby kostela doslova osahat a sami poskládat.
Atraktivní součástí výstavy jsou i autentické archeologické nálezy devocionálií a hrobových výbav z bývalého hřbitova, obklopujícího kostel sv. Mikuláše, např. růžence, medailony, křížky, čelenky, prsteny a pozůstatky pohřebních oděvů z 16. až 18. století. Ve spolupráci se Státním okresním archivem v Českých Budějovicích bude vystavena faksimilie listiny z roku 1297 s první písemnou zmínkou o kostele sv. Mikuláše.
Na výstavě návštěvníci načerpají poznatky i o běžně nepřístupných či opomenutých částech městského farního kostela, který se v roce 1785 stal katedrálou nově vzniklé českobudějovické diecéze. Týkají se kupříkladu stříbrného relikviáře svatého patrona města sv. Auraciána, který do Českých Budějovic doputoval až z římských katakomb; podobu dnes již neexistujícího svatoauraciánského oltáře si návštěvníci prohlédnou na historické kresbě. Na fotografiích si budou moci prostudovat i obraz sv. Mikuláše, na němž je znázorněna drastická scéna kříšení dětí, z jejichž těl chtěl hamižný hostinský uvařit pochoutku pro své hosty, či barokní malby na klenbě kaple, jejíž zhotovení zbožné bratrstvo budějovických měšťanů zadalo bavorskému malíři a pražskému malíři Johannu Adamu Schöpfovi ještě předtím, než byl z Čech vyhnán coby špeh v dobách války o rakouské dědictví.
Přestavba interiéru kostela po jeho přeměně v katedrálu v době vlády Josefa II. byla motivována osvícenskými postoji prvního českobudějovického biskupa, Jana Prokopa Schaaffgotsche. Do kostela se tehdy dostaly části výbav z tehdy rušených klášterů (pražských theatinů či zlatokorunských cisterciáků). Přestože tomuto pokrokovému muži starší vybavení chrámu přidalo podobné „spíše mordýřskému doupěti než chrámu Páně“, některé barokní umělecké památky zachoval, mezi nimi i krásná plátna obrazů Franze Antone Maulbertsche. Místní úctu k sv. Auraciánovi překvapivě podpořil osazením jeho obrazu do nástavce nově zhotoveného hlavního oltáře.
Poslední tři významné rekonstrukce interiéru kostela proběhly ve 20. století: roku 1912 dle secesního projektu Richarda Klenky z Vlastimilu, který kostel pojal jako „sladce ztónovaný salon“, dále v závislosti na doporučeních druhého vatikánského koncilu na přelomu šedesátých a sedmdesátých let 20. století (tehdy byl položen důraz na jednoduchost a čistotu) a v letech 2011 – 2013, kdy byl zřízen mimo jiné netradiční kruhový obětní stůl, zvýrazněna barevnost klenby a na podlahu položen barevný mramor.
V rámci doprovodného programu se budou ve středu 16. září 2015 od 16.30 a 17.30 hodin konat prohlídky katedrály s odborníky z Národního památkového ústavu. Prohlídky jsou pro veřejnost zdarma, nutná je ale rezervace e-mailem ZDE či telefonicky 777 454 383.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
