NPÚ: Hradecké památky, které se kulturními památkami nestaly

02.02.2018 17:53 | Zprávy

Na území Hradce Králové se dosud nachází řada památek, které dotvářejí jedinečnou identitu města, avšak nejsou chráněnými kulturními památkami. Některým z nich hrozí zánik nebo tak zásadní přestavba, že svou historickou hodnotu mohou ztratit a město bude o část svého bohatství ochuzeno.

NPÚ: Hradecké památky, které se kulturními památkami nestaly
Foto: red
Popisek: Národní památkový ústav

Tři z těchto památek v minulém roce ministerstvo kultury za kulturní památku neprohlásilo, ačkoliv Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Josefově jejich památkovou ochranu doporučil, protože se jedná o ojedinělé stavby svého druhu v kontextu celé České republiky nebo jsou významné z hlediska dochovaného architektonického nebo konstrukčního provedení. Jedná se o ocelový silniční most ve Svinarech, bývalé letní kino Lidobio ve Střelecké ulici a bývalé družstevní rolnické skladiště u hlavního železničního nádraží, viditelné zejména ze silničního nadjezdu v Koutníkově ulici.

Víceúčelová budova tzv. dřevák nebo též Lidobio ve Střelecké ulici v Hradci Králové je podle zjištěných skutečností prakticky jediným dochovaným letním kinem z první poloviny 20. století nejen v Královéhradeckém kraji, ale i v celých Čechách. Jedná se tedy o věc skutečně ojedinělou a hodnou zachování. Vzhledem k její původní funkci se jedná také o dílčí součást vývoje kinematografie, přestože účel letního kina nebyl jediný, kterému po celou dobu své existence sloužila. Obě stěžejní části stavby z let 1924 a 1925 se dochovaly v půdorysu i ve hmotě.

Objekt je zajímavý i po stránce architektonické. Ačkoliv se jedná o dřevostavbu stavitele místního významu, není omezena na prosté obednění, naopak je zvýrazněn několika modernistickými prvky reagujícími na soudobé tendence v moderní zděné městské architektuře. Po architektonické stránce je významným komponentem i hmotové uspořádání – stoupající výška jednotlivých částí objektu a trojlodní řešení s postranními ochozy. Stavba je ojedinělá i z hlediska materiálového pojetí – dřevěná stavba v parku uprostřed moderní zděné městské (vilové) zástavby převážně z první poloviny 20. století. Rekonstrukci, čí spíše modernizaci objektu z roku 1952 vnímáme jako přirozenou součást vývoje, která respektuje původní technické i architektonické řešení a reaguje na požadavky nutné k jeho dalšímu využití.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Práce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.

JUDr. Jindřich Rajchl byl položen dotaz

K čemu jsou vyšetřovací komise?

Tvrdíte, že je chcete zřizovat třeba ke kauze Dozimetr, ale můžete uvést jeden příklad, kdy ustanovení komise bylo k něčemu dobré a komise něco vyřešila?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

ČEZ: 91 procent zisku pocházelo loni z bezemisních činností

14:05 ČEZ: 91 procent zisku pocházelo loni z bezemisních činností

Číslo týdne