Celoživotní zájem Zdeňka Měřínského o archeologii začal již za středoškolských studií, po ukončení vysoké školy pak rozvíjel své odborné zaměření v několika institucích. Práce v Archeologickém ústavu v Brně mu přinesla nejen možnost vědeckého růstu, ale rovněž praktickou zkušenost s vedením archeologických výzkumů, zejména těch záchranných. Jeho vědeckou erudici dokazuje řada odborných i populárně-vědeckých publikací, zaměřených na slovanskou a středověkou archeologii.

Opomenout nelze jeho činnost pedagogickou, při níž se naplno projevil jeho největší a vzácný dar – schopnost poutavě předávat celoživotní znalosti a zkušenosti druhým. Coby vysokoškolský pedagog byl schopen nejen výborně přednášet teorii, ale několik generací posluchačů archeologie zasvětil i do základů praktické stránky oboru při mnoholetém výzkumu hradu Rokštejn, kde uplatnil svou bohatou terénní praxi. Jako vedoucí Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně využil vstřícného přístupu ministerstva školství a zasloužil se o personální růst a rozšíření vědecko-pedagogického zaměření tohoto pracoviště s důrazem na posílení mezioborové spolupráce, což se brzy projevilo zvýšením prestiže u odborné veřejnosti a úspěchy jeho posluchačů a absolventů. Ne vždy obvyklou velkorysost projevoval prof. Měřínský i ke studentům a mladším kolegům, které nesobecky zapojoval do práce v terénu i do vědeckého vyhodnocování získaných poznatků.