Video zachycuje přes deset minut dlouhý rozhovor v moderní hale s modrými bannery konference. Předseda sněmovny, Okamura, nejprve stojí klidně s rukama sepjatýma před sebou a pozorně poslouchá otázky novinářky. Postupně přechází k věcným odpovědím, pak se rozhovor vyostřuje, směrem k tradičním obviněním z extremismu vůči AfD. Okamura situaci obrací a poznamenává o jednostranném informování veřejnoprávních médií o Sudetoněmeckém landsmanšaftu. Reportérka ČT a celý štáb nakonec rozhovor ukončili a předseda sněmovny a dodal „zase utekli“.

Dal jsem ČT ochutnat jejich vlastní polívčičku na konferenci AfD v Berlíně. A zase utekli. Tak jsem si to zase natočil.?? Chcete tohle platit? pic.twitter.com/jdnV1qSeLu

— Tomio Okamura (@tomio_cz) June 27, 2026

Akce pořádaná nejsilnější opoziční stranou v Německu, s plným názvem Freedom of Speech - Media - Human Rights (Svoboda slova - média - lidská práva) proběhla 26.–27. června 2026 v prostorách Paul-Löbe-Hausu v německém Spolkovém sněmu. Nešlo o řádný celostátní sjezd strany (ten se koná až začátkem července), ale o dvoudenní odbornou konferenci pořádanou parlamentní frakcí AfD. Cílem bylo otevřít diskusi o svobodě projevu, roli médií a lidských právech z pohledu kritického vůči současnému evropskému establishmentu. 

 

Zahájili ji spolupředsedové AfD Alice Weidelová a Tino Chrupalla. Mezi hlavními řečníky byli bývalý český prezident Václav Klaus, Tomio Okamura, švýcarský novinář Roger Köppel či bývalý šéf německé tajné služby Hans-Georg Maaßen. Podle Okamury čelí AfD v Německu diskriminaci; popřál jí, aby konečně vyhrála volby a usedla v německé vládě. Klaus zase odsoudil démonizaci opozice a vyjádřil naději na úspěch AfD v podzimních zemských volbách v Sasku-Anhaltsku, Meklenbursku-Předním Pomořansku a Berlíně. Oba čeští hosté se shodli, že AfD čelí systematickému politickému a mediálnímu tlaku. 

 

Konference se zabývala omezováním svobody slova v EU a roli veřejnoprávních i soukromých médií při vytváření politického klimatu. AfD (Alternativa pro Německo) se v posledních letech stala nejsilnější opoziční silou v Německu. Podle aktuálních průzkumů vede celostátně s přibližně 28 % a v některých východních spolkových zemích je jasně první. Strana dlouhodobě kritizuje migraci, zelenou politiku EU a to, co označuje za kriminalizaci a pronásledování ze strany establishmentu. 

 

Německá civilní tajná služba (BfV) loni označila AfD za „prokazatelně pravicově extremistickou“. Strana se proti tomu brání u soudu a tvrdí, že jde o politicky motivovaný zásah do svobody projevu. Právě na toto téma se soustředila i berlínská konference. Zahraniční média (např. Politico) upozorňují, že AfD má reálnou šanci na regionální vládní angažmá, což vyvolává obavy u tradičně proevropských stran a občanských iniciativ.

Vedle berlínské konference se blíží i řádný Bundesparteitag AfD, který se uskuteční 4.–5. července 2026 v Erfurtu (Durynsko). Půjde především o volební sjezd, kde si delegáti zvolí nové spolkové vedení. Termín vyvolal kritiku aktivistů, protože si ho spojili se sjezdem Reichsparteitagu nacistické NSDAP ve Výmaru v roce 1926. Historici a politici z CDU i Zelených to označují za cynickou provokaci. AfD to odmítá jako náhodu danou dostupností haly. 

 

Německá policie se dle Politico připravuje na masové protesty, očekává se až 50 000 demonstrantů, včetně tisíců levicových extremistů. Iniciativy jako „Widersetzen“ plánují blokády přímo u místa konání. 

 

Psali jsme:

Benešovy dekrety a poplatky. Okamura s Rašim otevřeli citlivá témata

Gulyáš po útocích migrantů: Pasou nás jako stádo určené k porážce

Evropa nadává, Babišova koalice souhlasí. Útok na EU od Trumpa

Okamura (SPD): Češi platí za emisní povolenky téměř nejvíc z celé EU