Poslankyně Irena Ferčíková Konečná (Zelení, zvolená za Piráty) žádala zařazení bodu o krizové komunikaci státu. Argumentovala zdravotními riziky pro seniory, chronicky nemocné a „méně privilegované“, kteří si nemohou dovolit klimatizaci, a přímo se obrátila na ministra zahraničí a předsedu Motoristů Petra Macinku slovy: „Pane ministře Macinko, vy jste slíbil, že klimatická krize je over. Kde udělali pánové od aut chybu?“

Ferčíková Konečná dále kritizovala ministry za nedostatečnou reakci a označila situaci za krizi velkého rozsahu.

Macinka zareagoval charakteristicky ironicky. Projev ministra navazoval na postoj z prosince 2025, kdy krátce po nástupu do funkce ministra životního prostředí prohlásil, že „klimatická krize skončila“. Ve Sněmovně v pátek přednesl „stručnou zprávu k průběhu klimatické krize v České republice“: vyznačuje se tím, že „v létě je horko, v zimě je zima, v noci je tma. Takže to je krize“. Pokračoval slovy, že chápe, jak v létě někteří lidé „jsou přehřátí, ale vidím, že Strana zelených je teda přehřátá značně. Naštěstí tedy paní poslankyně má klimatizaci, tak snad to bude brzy dobré“.

Upozornil na rady ministerstva zdravotnictví na sociálních sítích a s humorem uzavřel, že kvůli horku „trošku jsem se také přehřál“ a nic nenavrhuje, „berte to jenom jako zprávu o průběhu letní horké klimatické krize“. Návrhy progresivních poslankyň byly odmítnuty. Na celou debatu a internetové stížnosti na „nedostatečnou komunikaci“ vlády reagovala poslankyně Motoristů Gabriela Sedláčková. Jak uvedly Parlamentní listy, na svém veřejném Facebooku napsala: „Vidím na internetu samé stížnosti, jak vláda nekomunikuje vedra a jak jí nezáleží na životech lidí. [...] Je léto. V létě jsou občas vedra. (Ano, i vedra blížící se 40 stupňům celsia.) Ve vedru je dobré více pít [...] Vláda si myslí, že české obyvatelstvo je natolik inteligentní, že to všechno ví a když neví, tak se zeptá. Vláda si myslí, že jestli tohle musí v zahraničí komunikovat jiné vlády svým obyvatelům, aby nezemřeli, tak... radši nic.“ Tento odmítavý postoj souvisí s měnící s atmosférou za hranicemi.

Zatímco před několika lety mnoho zemí slibovalo uhlíkovou neutralitu do roku 2050, dnes dochází k výraznému zpomalení a přehodnocování. Implementace dříve vytyčených cílů zaostává, zůstávají vágní a bez skutečných opatření či sankcí. Spojené státy pod Trumpovou administrativou zrušily národní závazek, v Evropě a Británii rostou politický i podnikatelský odpor kvůli vysokým nákladům, riziku deindustrializace a dopadům na konkurenceschopnost.

Stejně tak se vyvíjí pohled na roli CO2., klimatická citlivost zůstává předmětem diskusí a klima se historicky měnilo i přirozeně. Mnoho expertů proto zdůrazňuje adaptaci, inovace a pragmatismus namísto ideologicky hnáného „net-zero za každou cenu“.Debata ve Sněmovně tak ukázala propast mezi alarmismem a realitou. Zatímco pirátské poslankyně volaly po mimořádných opatřeních, Macinka a Sedláčková připomněli zdravý rozum: v létě je horko a Češi si s tím poradí sami.