Nadace ČEZ: A co děti, mají si kde hrát (sportovat)? Ty z ústeckého Střekova určitě ano!

15.11.2023 22:02 | Tisková zpráva

Stávajícího sportoviště pro míčové hry, které je součástí rozsáhlého sídlištního hřiště ŽELVA pro děti a mládež ve Střekově, se dočkalo rozsáhlé revitalizace. Stalo se z něj přitom Oranžové hřiště, neboť na jeho novou podobu přispěla této městské části Ústí nad Labem rovným milionem korun Nadace ČEZ v rámci stejnojmenného grantu.

Nadace ČEZ: A co děti, mají si kde hrát (sportovat)? Ty z ústeckého Střekova určitě ano!
Foto: Nadace ČEZ
Popisek: Nadace ČEZ

„Předchozí stav sportoviště již vzhledem ke svému stáří nevyhovoval současným standardům. Plocha pro míčové hry byla asfaltová a vybavení zastaralé. Nebyl zcela ani využit potenciál přilehlých ploch, které se nyní staly součástí hřiště. Proto padlo rozhodnutí o jeho obnově. Kromě Nadace ČEZ na její realizaci podílely městský obvod Střekov a pochopitelně i magistrát. Celková částka na kompletní revitalizaci sportoviště se vyšplhala nad čtyři miliony korun. Naším cílem totiž je, aby se zvýšila atraktivita hřiště a tím i jeho návštěvnost dětí a mládeže a jejich zapojení do sportovních her ve volném čase. Jeho okolí lze navíc využít pro další venkovní herní aktivity,“ říká primátor Petr Nedvědický.

Konkrétně za příspěvek od Nadace ČEZ se upravila samotná hrací plocha o velikosti basketbalového hřiště a obvodového běžeckého oválu. Revitalizace zahrnovala  zemní práce v podobě odstranění poškozených částí asfaltu a jeho vyrovnání, pokládku vyrovnávací a následně i finální gumoasfaltové vrstvy. Dále přípravu na záchytný systém hřiště, tedy betonové patky pro uchycení sloupů či oplocení  a také vyrovnání terénních nerovností, likvidace suti a zeminy.

„Hřiště ŽELVA se nachází v centrální části panelového sídliště Kamenný vrch, které bylo vybudováno v 70-80. letech minulého století, jako součást základní občanské vybavenosti.  Samotná sportovní plocha tvoři zhruba dvě pětiny celého komplexu. Ve zbylé části jsou umístěny dětské herní prvky, konkrétně houpačky, kolotoč, prolézací hrad a další. Dále se zde nachází solitérní prvek ŽELVA, který se stal názvem pro celé hřiště, s pískovým okolím a také lavičky a stůl pro doprovázející rodiče. Celý areál je k dispozici veřejnosti, hlavně dětem a mládeži, k dispozici po celý den. Mohou ho ovšem využívat i ostatní věkové kategorie v rámci svého volného času. Součástí rekonstrukce proto je i pořízení nového mobiliáře pro další sportovní vyžití či relaxaci,“ doplňuje za provozovatele hřiště Pavel Peterka, starosta Městského obvodu ÚL – Střekov.

Nadace ČEZ pomáhá financovat výstavbu a rekonstrukce venkovních hřišť od roku 2003, nejdříve se jednalo o Duhové hřiště, ale již o pár let později byl tento grant přejmenován na Oranžové hřiště. Do konce loňského roku přitom nadace napříč celou republikou podpořila vznik 673 dětských a sportovních Oranžových hřišť, další k nim pochopitelně přibývají i letos. Grantové řízení Oranžové hřiště je zaměřeno na podporu výstavby a kompletní rekonstrukce dětských, sportovních a víceúčelových či jiných hřišť. Podmínkou je veřejná přístupnost hřiště s výjimkou hřišť u mateřských škol a zdravotních a sociálních zařízení. Žádosti o grant se přijímá celoročně, maximální výše nadačního příspěvku jsou dva miliony korun.

„Oranžová hřiště mají mnoho podob. Nejčastěji vznikají dětská, sportovní a multifukční hřiště v blízkosti mateřských a základních škol. Každé je trochu jiné, šité na míru pro ty, kdo na nich aktivně tráví čas. Výjimkou nejsou hřiště dopravní. Stále častěji vznikají také plochy s posilovacími prvky pro mládež, dospělé a seniory a workoutová hřiště. Velmi přitom kvitujeme, že všechny dosud podpořené projekty důsledně zohledňovaly nejnovější poznatky v oblasti bezpečné hry, podpory dětské kreativity, rozvoje motoriky a udržování zdravého životního stylu v jakémkoli věku,“ uzavírá Michaela Ziková, ředitelka Nadace ČEZ.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Turistický spolek Lipenska: Cimrman se vrací do Frymburku, břeh Lipna ozdobí jeho busta

22:08 Turistický spolek Lipenska: Cimrman se vrací do Frymburku, břeh Lipna ozdobí jeho busta

Frymburský břeh lipenské přehrady bude zdobit busta nebo jiná hmotná, umělecky cenná připomínka na p…